Nedělní vichřice byla nejničivější za deset let, v Krkonoších naměřili 182 km/h

V pondělí se po celém Česku odstraňují škody po nedělním silném větru. Hasiči kvůli němu museli vyjíždět k sedmi tisícům případů, nejčastěji k poškozeným střechám a popadaným stromům. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), byla vichřice přezdívaná Herwart nejničivější bouří od orkánu Kyrill, ten Česko zasáhl před deseti lety.

Praha (Aktualizováno: 11:00 30. 10. 2017) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O síle větrné smrště, která se v neděli prohnala Českem, informoval v pondělí sever ČHMÚ. Nejsilnější poryvy větru hlásí Krkonoše, konkrétně na Luční boudě foukal vítr maximální rychlostí 182 kilometrů za hodinu.

Měřicí přístroje na Sněžce ukázaly v neděli ráno na polské straně hory rychlost větru 180 kilometrů v hodině a na české poštovně 177 kilometrů za hodinu. Obě stanice ale dopoledne přestaly dodávat data a pozdější údaje meteorologové stále nemají k dispozici.

Z hlediska zaznamenaných rychlostí větru a pravděpodobně i způsobených škod se jednalo na našem území o nejničivější větrnou epizodu od orkánu Kyrill, kdy byly i v nížinách zaznamenány nárazy větru přes 145 km/h a na Sněžce byl naměřen náraz 216 km/h," uvedli meteorologové.

Během nedělního odpoledne a večera vítr zeslábl, během pondělí by měl na většině území dosahovat rychlosti kolem 55 kilometrů za hodinu, na Českomoravské vrchovině, jižní Moravě a ve Slezsku až 70 kilometrů za hodinu a na horách v nárazech kolem 90 kilometrů za hodinu. Teploměry přitom vystoupí maximálně na osm stupňů Celsia, ale pocitová teplota se bude odpoledne vlivem čerstvého větru pohybovat v nížinách jen kolem čtyř stupňů, od středních poloh kolem nuly nebo i pod bodem mrazu.

Problémy na tratích

Po vichřici, která se Českem v neděli prohnala, stále nejezdí vlaky na hlavním tahu mezi Chebem a Plzní, stojí i na více než 20 úsecích regionálních tratí. Jde většinou o horské a podhorské oblasti Libereckého kraje a Krušných hor, ale také jižní Čechy a Vysočinu.

„Po páté hodině ráno je provoz přerušen na více než 20 úsecích, většinou se přepokládá obnovení provozu během ranních nebo dopoledních hodin, výjimkou jsou některé úseky s elektrickou trakcí nebo tam, kde je větší poškození nebo větší množství stromů," uvedl pro Radiožurnál mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Silný vítr se prohnal Českem. Dva lidé zemřeli, bez proudu je stále 250 tisíc domácností

Číst článek

Jde například o úsek České Budějovice - České Velenice, Tábor - Bechyně a Rybník – Lipno. Větší množství stromů je popadaných na trať mezi Libercem a Českou Lípou. Vlaky by tudy měly opět jezdit v pondělí po 13.00.

Problémy naopak už nejsou na hlavním koridoru z Prahy do Olomouce a Ostravy, kde byl provoz obnoven v neděli večer.

Kvůli popadaným stromům ale stále nejezdí některé spoje v Libereckém kraji. Na uzavřených tratích jezdí autobusová náhradní doprava. Vlaky nemohou například na trať mezi Bakovem nad Jizerou a Doksy a překážky jsou stále také na trati mezi Českou Lípou a Libercem.

Lidé bez elektřiny

Kvůli vichřici bylo v pondělí ráno bez dodávek elektrické energie 120 tisíc odběratelů energetické společnosti ČEZ. Kalamitní stav trvá ve všech osmi krajích, firma předpokládá jeho rušení během dne. Nejvíce poruch čeká na opravu stále na Děčínsku, Havlíčkobrodsku, Českolipsku, Benešovsku, Jičínsku a Chrudimsku. Oznámila to mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Společnost ihned po vichřici evidovala asi půl milionu domácností bez proudu. Do nedělního večera pak odstranila poruchy u 250 tisíc odběratelů. Během noci se následně podařilo odstranit další poruchy. Počasí se umoudřilo a i díky tomu se nám daří poruchy opravovat, nové nepřibývají," uvedla mluvčí.

Na území, které obhospodařuje společnost E.ON, je nejvážnější situace v okresech Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. ČEZ už zrušil na pondělí a úterý všechny plánované práce právě proto, aby mohl veškeré síly nasadit na odstraňování poruch.

Sníh na horách

V nejvyšších polohách Krušných hor v Karlovarském kraji napadl v neděli večer sníh. Několikacentimetrový poprašek se objevil na vrcholu Klínovce a na Božím Daru. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Sníh na vrcholcích hor ještě více komplikuje situaci pro řidiče. Řada silnic v Krušných horách je kvůli kalamitě uzavřena, leží na nich spadané stromy.

Silný vítr uvolnil kus střechy Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, kde se koná Designblok | Zdroj: Reuters

Zřícený kostel a zrušený Designblok

Vítr v neděli odtrhl třeba střechu pražské Thomayerovy nemocnice a poškodil střechu na výjezdním středisku záchranné služby v Sušici. Kvůli škodám po větru se pak musela předčasně ukončit výstava Designblok v Praze. Omezení se týkala i pražské zoo, tam návštěvníky kvůli padajícím stromům po celý den nepustili.

Škody vítr páchal i na dalším místech. V Mostě se zřítil dřevěný pravoslavný kostel a v Lounech vítr strhl střechu činžovního domu. V Pardubicích živel rozbil na největších městských hodinách ciferníky, na jedné straně Zelené brány zcela zmizely.

Škody po celé Evropě

Silná bouře provázená prudkým větrem od noci na pondělí sužovala i další země centrální Evropy. Dohromady má na svědomí nejméně šest lidských životů, několik zraněných a značné materiální škody. Po dvou obětech si kromě Česka živel vyžádal i v Polsku a Německu.

V Polsku bouře zasáhla především sever a západ země. Jedna smrtelná nehoda se stala v Západo-Pomořanském vojvodství na severozápadě a druhá v Opolském vojvodství, které leží u hranic s Českou republikou. Vítr v zemi někde dosahoval v nárazech kolem sta kilometrů v hodině, nejsilnější byl ale vichr na Sněžce, kde bylo podle televize TVN24 naměřeno až 180 kilometrů v hodině.

Nejsilnější vítr vál na Sněžce. Přístroje naměřily až 180 kilometrů v hodině

Číst článek

Nejhůře byla postižena vojvodství Velkopolské, Pomořanské, Dolnoslezské, Západo-Pomořanské a Lubušské. Od soboty tam hasiči celkem vyjeli ve více než tisíci případech. Šlo zejména o popadané stromy, které blokovaly provoz na silnici a železnici. Poškozeno bylo také vedení elektrického proudu. V oblasti Poznaně, kde vítr v poryvech dosahoval rychlosti až 104 kilometrů v hodině, zůstalo na 40 tisíc domácností bez elektřiny.

Vážné problémy v Německu větrný živel napáchal zejména v železniční dopravě. V sedmi spolkových zemích se vlaky zastavily téměř úplně a společnost Deutsche Bahn oznámila, že kvůli značným škodám zůstanou zastavené až do pondělního rána dálkové spoje na hlavních trasách. 

dbr, Vojtěch Koval, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme