Bojím se, že Babiš připravuje půdu pro větší hrůzu, než je sám, říká písničkář Klus
Přímo z pódia podpořil pražskou i brněnskou demonstraci proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Nerozumíme tomu, co Andrej Babiš dělá a říká. A vidíme v tom velkou hrozbu,“ říká písničkář Tomáš Klus v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Společnost pak v nové písni, kterou bude natáčet, přirovnává k nájemnímu domu. „Lidé by se měli především domluvit, jak ho chtějí spravovat,“ dodává.
„Zatím jsem ve volbách dostal desetkrát víc hlasů, než kolik se posledně sešlo lidí na Václavském náměstí,“ řekl předseda vlády Andrej Babiš v reakci na demonstrace v sobotním Právu. „Z vystoupení opozičních politiků se z toho nyní staly koncerty, kde vystupují třeba pan Klus a pan Koller,“ dodal. Jak vnímáte slova pana premiéra?
Já teď čtu knížku od Post Bellum. Jmenuje se Příběhy hrdinů 20. století a vlastně jsem tam poměrně drsně konfrontován s myšlením totalitního systému. A s demagogií, se kterou pracuje totalitní systém. Děsí mě to, že rétorika pana premiéra je dost podobná, protože on si skutečně upravuje skutečnost tak, jak potřebuje.
Audit odtajněn. ‚Ovládá dva svěřenské fondy a také skupinu Agrofert,‘ píše se o Babišovi ve zprávě
Číst článek
My prezentujeme svůj názor. To je jedna věc. Že se s ním pan premiér neztotožňuje, to beru. Na druhou stranu ale jedním ze stěžejních bodů demonstrace je, že se ho snažíme vyzvat k dialogu. Myslím si, že z politického hlediska vlastně není možné Babiše odvolat a klást na něj tento nárok. Na druhou stranu v momentě, kdy ho značná část společnosti vyzývá k dialogu a on tvrdí, že nic takového se tu neděje, tak je to podle mě demagogie par excellence.
To mi přijde jako velice nebezpečné. I kdyby se to nemělo stát v osobě Andreje Babiše, tak se připravuje půda v rámci chaotizace společnosti pro nějaký druh totalitního systému. V momentě, kdy si lidé nerozumí a jsou natolik zmatení, že nejsou ochotni si spolu povídat, protože ta či ona strana se straní, tak je velice snadné přijít a říct: „Teď budete poslouchat nás a takhle to bude.“ A z toho mám strach. Že Andrej Babiš připravuje půdu pro daleko větší hrůzu, než je on sám.
Z čeho tak soudíte? Podle vás takto jedná vědomě?
Nemyslím si, že vědomě. Dokonce si myslím, že Andrej Babiš je přesvědčeným bojovníkem za svou pravdu. Což se z mého určitého úhlu pohledu může jevit jako velmi sympatická vlastnost. Na druhou stranu si myslím, že v momentě, kdy je člověk konfrontován poměrně značným množstvím lidí a i svým okolím s tím, že nedělá v některých věcech správná rozhodnutí, tak že by jako správný politik měl být otevřený pluralitě názorů a alespoň se vystavit diskusi s člověkem, který bude reprezentovat přesný protipól jeho úhlu pohledu. A očistit se.
V momentě, kdy bude schopný argumentovat svá rozhodnutí, dosazování lidí, trestní stíhání a další věci a říct, jak to ve skutečnosti bylo, smysluplně to veřejnosti popsat, tak já budu první, kdo přijde a řekne: „Omlouvám se, já jsem jenom vaše chování špatně pochopil.“ To by byl moc hezký happy end, na který jsem skrze veškeré své ego připravený a vlastně by se mi to i líbilo. Bohužel z jeho jednání tak, jak probíhá v tuhle chvíli, to nevypadá, že by slunce vyšlo.
Nemyslíte si, že pan premiér už vše dostatečně vysvětlil a může tak být podrážděný, jak čelí neustále kritice?
Je důležité přihlédnout k tomu, jakým způsobem to vysvětluje. Nemyslím si, že vysvětlit svůj názor nebo vejít do nějaké diskuse znamená předvést plamenný hovor v Poslanecké sněmovně a pak odejít. Takhle diskuse neprobíhá. Myslím si, že by to měla být normálně řízená debata v zamčené místnosti s kamerami. Z hovoru se přece nemůže odejít jen tak. Že to člověk vyplivne a uteče. Ale tímhle způsobem Andrej Babiš jedná. To je zbabělé.
‚Chceme dialog‘
Vy vnímáte demonstrace tak, že hlavním požadavkem je dialog, diskuse?
Myslím si, že lidé, kteří chodí demonstrovat, tak jsou především rozčílení, protože máme trestně stíhaného premiéra a on do toho přichází neustále s novými lidmi, kteří mu v rámci české justice můžou pomoct. Případ neustále odkládat, dokud se na něj nezapomene, tak, jak se to trošku děje s Čapím hnízdem. To už nikdo neřeší, protož přišly jiné, zajímavější věci.
‚Nám to vadí!‘ Na desítkách míst v Česku lidé protestovali proti Benešové a za nezávislou justici
Číst článek
Teď by se mělo ze strany nás demonstrantů do toho šlápnout z toho důvodu, že Evropská unie nastavila celé České republice obrovské zrcadlo. Řekla: „Podívejte se, z nestranného úhlu pohledu to vidíme takhle a vy se s tím musíte vypořádat.“
Chceme dialog s Andrejem Babišem, ale nejdůležitější je zachovat a budovat dialog především v rámci občanské společnosti. Na demonstracích se snažím lidem říkat, že je jasné, že jsou lidi, kteří mají jiný hudební vkus, poslouchají jinou hudbu, ale neznamená to, že se kvůli tomu musíme nenávidět. Pojďme si o tom povídat a zjistit, která písnička se nám líbí nejvíc a kterou chceme poslouchat následujících x let. Quo vadis Česká republiko. Protože my jsme tady ti zaměstnavatelé, my jsme řediteli firmy. Andrej Babiš si to malinko plete.
Jak ale docílit, aby spolu komunikovaly skupiny, které jsou v opozici?
To je to nejdůležitější. Já jsem o tom s lidmi z Milionu chvilek několikrát mluvil, že je důležité apelovat na veřejnost, aby spolu mluvila, abychom byli otevření pluralitě názorů, abychom my společně měli nějakou vizi. Jsme naštvaní, že se v Parlamentu hádají, ale sami se hádáme. A dokud se budou hádat obě strany barikády, tak není možné najít řešení. To je samozřejmě možné najít jenom v momentně, kdy se zpřístupníme dialogu.
Jsem nesmírně šťastný, že se z občanské společnosti stává uvědomělá občanská společnost. Jsem přesvědčen, že to se v roce 1998 s podpisem opoziční smlouvy naprosto rozpadlo. Politici vzali občanské sebevědomí lidem a od té doby upadá zájem o politiku. Roste obrovská propast mezi veřejným prostorem a politikou. Takže jsem rád za plamen, který zažehl Milion chvilek. Protože aby demokracie fungovala, tak musí být aktivní občanská společnost. A je úplně jedno, jestli kvůli Babišovi nebo komukoli jinému. Andrej Babiš je v tomto trochu symbol. V určitém smyslu slova je požehnáním pro Českou republiku. Věřím, že blanických rytířů je deset milionů a tohle je jedna z věcí, která je může probudit.
V posledních pár týdnech jste se stal další viditelnou tváří demonstrací. Dopadlo to nějak i na vás osobně? Dá se na osobní rovině pořád komunikovat, mít dialog?
Co se týče osoby Andreje Babiše, tak jsem byl jedním z prvních lidí, kteří proti němu veřejně vystoupili už v době, kdy začal kandidovat s hnutím ANO do Poslanecké sněmovny. Už tenkrát v roce 2013 jsem i na svých koncertech hodně mluvil a říkal: „Pozor, to je Bolek Polívka z konce Dědictví, kdy říká ‚Teď si vás koupím všechny‘.“ Tak tohle byl pro mě Andrej Babiš už tenkrát. Tento můj postoj je v mém okolí známý. I fanouškovská základna to ví, takže jsem značný odklon nezaznamenal.
Lidé na Václavském náměstí protestovali proti Benešové i Babišovi. Pořadatel vyzval premiéra k debatě
Číst článek
Je ale pravda, že když jsem do toho minulý rok trochu radikálněji vstoupil, když jsem odmítnul jakoukoli spolupráci s koncernem Agrofert, ať už mediální, nebo na festivalech, prostě jakoukoli, kam ta chobotnice sahá, tak mi začaly chodit moc „hezké“ e-maily.
Ale to je svět, kterému moc nevěnuji pozornost, protože ty lidi nepotkávám. A na potkání musím říct, že ohlasy byly spíš pozitivní. Dost často se ale stávalo, že někdo za mnou na autogramiádě přišel a začal mi šeptat do ucha, že s mými názory souhlasí. Já jsem odpovídal, že se to musí říkat nahlas. „Za to se nemáte stydět. Ne bojovat tak, že byste nenáviděli protistranu.“ Ale je důležitý říct, co v člověku je, protože v okamžiku, kdy se dusí jedinec, není daleko od toho, že se udusí celá společnost.
Bude vaše následná hudební tvorba ovlivněná i vaší angažovaností v protestech?
Já mám obrovské štěstí a jsem za to moc vděčný, že jsem písničkář. Ten má obrovskou svobodu v rámci témat a žánrů. Takže už od začátku své kariéry jsem se k politice vyjadřoval v písních a myslím, že to tak bude i nadále. Za poslední čtvrtrok jsem napsal dvě písničky, jednu budeme teď nahrávat s kapelou a oficiálně vydávat. Týká se konkrétně této situace. Snažím se přirovnávat naši společnost k nájemnímu domu. Lidé by se měli především domluvit, jak ho chtějí spravovat.
Nechci se toho vzdávat kvůli tomu, že si někdo myslí, že by se švec měl držet svého kopyta. Já své kopyto tímhle způsobem opracovávám od chvíle, kdy jsem se ševcem stal a myslím si, že to je v pořádku. Gros písničkářství je především autenticita a tohle je věc, která se mě dotýká.
To je další věc, kterou se snažím komunikovat. Uvědomme si my, občané, že se nemůžeme stranit politiky, protože politika se nestraní nás. Když chce člověk vyrazit do práce, tak jde po chodníku nebo jede autobusem. A to je výsledek politické práce. Cena chleba je výsledek politické práce. Takže v momentě, kdy někdo říká, že ho politika nezajímá, tak nechává klíče od svého domu plně v rukou domovníka, který může občas ulítnout, jako to dělá v mých očích teď Andrej Babiš.
