‚S odstupem času dopadne tíže události, lidé budou potřebovat oporu,’ míní humanitární pracovník
Do nejničivěji zasažených oblastí na Moravě se ještě ve čtvrtek večer vydali kromě záchranných sborů také humanitární pracovníci. Koordinátor pro mimořádné události Josef Koláček z organizace ADRA v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popisuje, co nyní primárně potřebují lidé, kterým živel doslova sebral střechu nad hlavou. Zmiňuje se také o psychické podpoře, která svou nutnost může ukázat až s odstupem času.
Mohl byste popsat situaci a atmosféru v oblasti? Měl jste možnost mluvit s některými obyvateli?
Měl jsem možnost být v Lužici, která byla také významně zasažena. Celá řada lidí se hlásila v evakuačním centru, které zřídila obec v místní Sokolovně. Velká část lidí se ubytovala u příbuzných, nebo u známých, kteří měli nemovitosti v pořádku, například v blízkém Hodoníně. Většina lidí obdržela nějakou nabídku na ubytování, které určitě využila.
Hasiči, vojáci a další uklízí spoušť po tornádu. Lidé na pomoc postiženým poslali téměř 200 milionů
Číst článek
Co myslíte, že ti lidé aktuálně nejvíce potřebují kromě nějaké materiální podpory? Ocenili by například psychickou pomoc?
Psychická pomoc, o které mluvíte, to je pomoc, která se nabízí v řádu dnů s odstupem času. Je to spíše dlouhodobá záležitost. To akutní zpravidla bývá materiální a finanční pomoc – aby ti lidé zničené nemovitosti mohli opravit nebo nějak sanovat.
Psychická podpora je důležitá hned v prvních dnech, ale dopad události se objevuje až s odstupem času, kdy například opadne vlna pomoci a zájmu, která bývá v prvních dnech nebo týdnech. Pak lidé zůstávají sami a v té chvíli dopadá tíže události a někdy je potřeba tyto lidi nějaký čas doprovázet. Případně hledat opory v komunitě ve městě, kde bydlí, nebo vyhledat ve výjimečných případech odbornou pomoc.
Z vašeho pohledu by tedy bylo na místě, aby se hejtman pokusil zřídit institut nabízející psychickou oporu?
Já si myslím, že na hejtmanovi je v téhle chvíli nějakým způsobem koordinovat akutní pomoc a akutní fázi. My jakožto neziskové organizace jsme součástí tzv. panelu neziskových organizací při krizovém štábu Jihomoravského kraje a myslím si, že máme z minulosti celkem dobře navázanou spolupráci. Terénní pracovníky pro krizovou intervenci nebo pro psychickou pomoc určitě máme – jak nezisková organizace jako ADRA, Charita nebo Červený kříž, tak budeme určitě hledat opory v místních organizacích, které mohou být například v Břeclavi nebo v Hodoníně.
S ohledem na Vámi popsanou zkušenost s řešením a koordinací krizových situací, dokázal byste tuto situaci přirovnat třeba k povodním?
Žádná mimořádná událost se nedá srovnávat. Ani dvě povodně vedle sebe. A opravdu tato událost je výjimečná svým charakterem. Sice jsme zažili tornádo v Litovli asi před 10 nebo 15 lety, kde bylo poškozených, mám pocit, asi 40 domů.
Ale rozsahem je tato událost opravdu jiného řádu. Myslím si, že je to v novodobé historii velký milník, úplně nového typu.
