Učitel ve stavu nouze: Děti se do té staré dobré školy budou těšit a budou si jí víc vážit
„Nová digitální škola“ – tak označuje současnou výuku na dálku učitel Lukáš Lis ze Soběslavi na Táborsku. Je mu 36 let a už skoro měsíc pracuje hlavně doma u počítače. Vymýšlí a zadává úkoly, které opravuje a řeší třeba stornování zájezdu do Anglie. Lukáš učí češtinu a angličtinu a pro Radiožurnál si namlouval jako jeden z pěti oslovených lidí vlastní Deník ve stavu nouze.
Den první
„Dva týdny jsem zkoumal různé technické možnosti, zkoušel jsem x aplikací, služeb, konferencí, než jsem našel nějaký způsob zadávání, který vyhovuje nejen mně, ale podle ohlasu snad i žákům a jejich rodičům.“
Lukáš Lis je třídním učitelem soběslavské 7.A a učí angličtinu a češtinu. Úkoly zadává devadesáti žákům vždycky v pondělí ráno. Chce, aby je odevzdali do konce týdne.
„Co se týká množství úkolů, tak se snažím, aby měly děti tak jeden úkol na den. Některé jsou lehčí a jdou vyřešit rychleji, některé jim zaberou pár desítek vteřin, další více minut. Některé úkoly jsou dlouhodobější – například nějaké projekty, videonahrávky.“
Den druhý
„Těch úkolů je celá řada a snažím se je dělat rozmanitější.“ Lukáš před uzavřením školy běžně pracoval osm hodin denně, teď i jedenáct.
Žákům posílá třeba videa, která sám točí – ať už s vysvětlením nové látky, nebo také se správným řešením úkolů. Překvapuje ho, jak děti z domova pracují poctivě. „Když to řeknu ošklivě, tak jsem nevěřil, že by se dalo tolik dětí donutit k práci z domova. Ale musím říct, že mi z toho celkového počtu 90 dětí tu práci neodevzdávají tak 2-3. To si říkám, že kdybychom byli ve škole, tak bych určitě takových dětí napočítal víc.“
Učitel ze Soběslavi v Jihočeském kraji je denně v kontaktu i s ostatními učiteli ze školy. Píšou si na společném chatu.
„Po večerech komunikuji hlavně s kolegy, děti by se asi divily, co jsou schopní vysokoškolsky vzdělaní učitelé řešit za blbosti, když to tak řeknu. Ale to k tomu patří a nám to všem pomáhá, abychom se z karantény nezbláznili.“
Den třetí
„Pro mě jako pro učitele uzavřené školy to byl den jako každý jiný. Během dopoledne přišlo zhruba 40 vypracovaných úkolů, odpoledne dalších zhruba 18.“
4:10
Prodavačka ze supermarketu: Samozřejmě se nákazy bojím, nemá ale cenu na to myslet a stresovat se
Číst článek
Lukáš přišel na další typ úkolu: dá žákům nakreslit komiks, a to z kapitoly některé knížky, kterou musí přečíst. Návod sdílel i dalším učitelům z celé republiky. „Když už to video bylo vytvořeno, tak jsem ho nasdílel i do velké facebookové skupiny s názvem Učitelé plus, která se hodně rozrostla – má už přes 9000 členů.“
Třídní učitel řešil i rušení školního výletu do Anglie a stornování ubytování v českém kempu. „Ráno mi přišel e-mail od provozovatele kempu, kam jsme měli v červnu namířeno, a ten píše, že bere na vědomí naše stornování výletu. Museli jsme zrušit i zájezd do Londýna. Těšili jsme se všichni, zdraví je ale přednější. Teď je 20.00 a já jsem u počítače strávil zhruba 10 hodin čistého času.“
Den čtvrtý
„Tak a je to tady, zítra jdeme do školy – tohle jsem chtěl napsat dneska svým dětem, pak jsem si to ale rozmyslel, aby to někdo nerozšířil dál, než jim pošlu to vysvětlující slovíčko – apríl děti! Jinak to byl den jako každý jiný.“
Lukáš Lis deník zakončuje reakcemi dětí, které se prý už opravdu hodně těší do školy.
„Je vidět, že všechno zlé je aspoň k něčemu dobré, protože, říkám si, že děti se do té staré dobré školy budou víc těšit a budou si jí vážit víc než dřív.“
