Zápis mladistvých Ukrajinců do českých škol je jednou z klíčových částí integrace uprchlíků do společnosti. Z nepřeberného množství sociologických studií či z mnoha příkladů ze světa je známo, že pokud se cizinci v nové zemi nenaučí jazyk a nezapojí se do společnosti, hrozí, že se budou živit nekvalifikovanou a špatně placenou prací.

Lidé pak bývají náchylnější k nezaměstnanosti, dluhům i extremistickému smýšlení. V závěrečném součtu jsou finanční zátěží pro stát, jelikož jsou častěji závislí na sociálních dávkách.

Důvodů, proč většina mladých Ukrajinců není na českých středních školách a učilištích, je několik. Z průzkumu pro ministerstvo školství vyplývá, že uprchlíci nemají o možnosti zápisu ke studiu dostatek informací. Resort proto spouští kampaň na sociálních sítích, aby se mladí Ukrajinci o možnostech studia co nejdříve dozvěděli.  

„Zhruba padesát procent respondentů nám říkalo, že se vzdělává na online hodinách vysílaných z Ukrajiny. Jeden důvod je, že na Ukrajině je trochu jiný systém školství, kdy někdo navštěvuje desátou nebo jedenáctou třídu základní školy,“ shrnuje závěry výzkumu sociolog Daniel Prokop.

Upozorňuje, že právě tito mladiství mohou být skupinou s největším rizikem vyloučení. „Studenti jsou připojeni k online výuce ve svých domácnostech a nejméně se zapojují do volnočasových činností,“ dodává Prokop.

Překážkou bývá taky neznalost jazyka. Výběrové školy jako gymnázia často testují ukrajinské uchazeče z češtiny. Podle Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin jsou ředitelé středních škol na zájemce přísní. Ministerstvo školství by podle něj mělo ředitele k přijímání Ukrajinců motivovat.

„Je to možné učinit nejen veřejným apelem ze strany ministra, ale třeba i konkrétními ekonomickými nástroji. Pokud by zřizovatelé zařadili integraci do výkonových odměn ředitelů, budou je tak finančně motivovat k co největšímu začlenění ukrajinských žáků do svých středních škol,“ navrhuje řešení Hřebecký.

Volná místa bývají zpravidla na učňovských oborech. Ačkoliv se na první pohled vybízí, že se ukrajinští studenti mohou nejčastěji uchýlit právě tam, bez znalosti češtiny to může být pro žáky z praktických důvodů nebezpečné.

„Na odborných školách je to riziko ve chvíli, pokud se s tím dítětem nedomluvíte. V případě, že to je na hodině češtiny nebo matiky, není to tak fatální, jako když má nastoupit na odborný výcvik na učilišti, postaví se k soustruhu, nebude vám rozumět a zraní se,“ upozorňuje na nebezpečí Jiří Zajíček, šéf Unie školských asociací CZESHA.

Komplexní řešení začlenění ukrajinských žáků nebude snadné a může být potenciálně závažný problém, což přiznává i ministr školství Vladimír Balaš z hnutí STAN.

Ministr však nepřipravuje žádné radikální řešení. Popisuje o hybridní model, kdy by se ukrajinští středoškoláci nezapsaní do českých škol začali intenzivně učit česky v adaptačních skupinách a zároveň zatím studovali dálkově své školy na Ukrajině.

„V případě, že se budou ukrajinské děti primárně vzdělávat online a zároveň se budou učit česky, tak je nutné je integrovat a spojit s českými žáky alespoň v mimoškolních aktivitách,“ popisuje Balaš základní řešení a ukončuje svá slova pozitivně: „Myslím, že se začlenění podaří.“

Na podzimní adaptační skupiny uvolnilo ministerstvo školství 200 milionů. Od září začnou ve spádových středních školách fungovat kurzy češtiny pro mladistvé Ukrajince.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít