V Česku se do Evropské noci vědců zapojí tři desítky míst
Představit vědu a zkoumání jako atraktivní a zábavnou činnost chce dnešní Noc vědců. V Evropě se k ní přihlásilo přes dvě stě měst, v Česku se jí zúčastní tři desítky vědeckých pracovišť, hvězdáren a planetárii.
Podle Barbory Černíkové z vědeckého centra Techmania, která Noc vědců u nás koordinuje, se jedná o největší jednorázovou akci na popularizaci vědy a techniky u nás.
„Veřejnost má možnost zjistit, že vědci jsou obyčejní lidé, kteří kromě toho, že něco chytrého vymýšlejí, mají i své koníčky a že je s nimi zábava. Na noci vědců se návštěvníci mohou setkat s předváděním pokusů, show, vědeckých demonstrací, přednáškami, nejrůznější program, kde je představena vědecká práce,“ přiblížila.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Například Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně podle jejího šéfa Jakuba Rozehnala otevře novou výstavu o polárních zářích, v mlžné komoře budou moci návštěvníci pozorovat průlet vesmírných částic a připravena je i jedna novinka.
„Je to laserová show, která by neměla být pouhou hrou světel a hudby, ale měla by na obloze vykreslovat jednotlivá souhvězdí s tím, že k jednotlivým objektům, které se tam nacházejí, budou podávány informace. Myslím si, že je to projekt, který má určitě v ČR prvenství,“ řekl.
Popularizace vědy je nutná
Podle Pavla Suchana, místopředsedy České astronomické společnosti, je popularizace vědy tímto způsobem stále nutná. „Jak Česká republika, tak evropské země bojují s odlivem zájemců o vědeckou práci. Děti ze škol raději odcházejí na studia práv či ekonomiky. Ale věda pořád ještě potřebuje posilu a ona je přitom i zajímavá,“ řekl na Rádiu Česko.
„Je tedy potřeba ukázat mladým lidem, ale i všem, kteří jsou ochotni se vůbec zajímat o to, co věda společnosti přináší, jakým způsobem se to dělá. Že je to opravdu docela zajímavé,“ dodal.
O Noci vědců i popularizaci vědy jsme na Rádiu Česko hovořili s Pavlem Suchanem, místopředsedou České astronomické společnosti.
Co se týče pohledu na vědce, existují podle něj pořád ještě klišé a stereotypy, se kterými se vědci setkávají. „Pořád ještě existuje představa roztržitého pana profesora. Paradoxně k tomu přispěla podobizna Alberta Einsteina s rozcuchanými vlasy a vyplázlým jazykem. Je proto potřeba ukázat, že ti naši kolegové vypadají úplně normálně," uvedl.
Podpora mladých vědců
Mladých vědců je v ČR málo. Ministerstvo školství proto pracuje na dvou projektech, které by mohly mladým vědcům poskytnout dohromady do roku 2019 více než miliardu korun. A jak v Ranním interview Radiožurnálu uvedl předseda Akademie věd Jiří Drahoš, AV má podobné ambice.
„Akademie má skromnější program než MŠ, ale má už vypracovanou dlouhodobou podporu vědců - jednak prémiemi Otto Wichterleho, jednak máme program na lákání našich kvalitních vědců ze zahraničí zpět a nejen našich, ale i těch zahraničních. Na tyto programy vždycky musíme najít peníze,“ uvedl v Ranním interview Radiožurnálu předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
V době, kdy se rozhodovalo o umístění základny protiraketové obrany v Česku, se mluvilo o tom, že by mohla americká strana pomoci české vědě. A to i v případě, že by z plánu Spojených států sešlo.
„Američané tady zavádějí některé programy na podporu specializovaného výzkumu, zajímavého pro ně. Musím ale zdůraznit, že to v podmínkách financování české vědy nehraje zásadní roli. Je to spíš bonbónek a možná to přitáhne další americké firmy, ale v současnosti se nejedná o žádný rozsáhlý projekt,“ řekl.
