Víceletá gymnázia a konzervatoře jsou mezi stále nejvyhledávanějšími středními školami. Naopak do učebních oborů hutník, slévač nebo kovář se děti příliš nehrnou. Navíc ze středních škol odcházejí silné populační ročníky, a naopak nastupují ty méně početné. Letos bude na středních školách studovat téměř 410 tisíc dětí, tedy o 19 tisíc méně než loni. Některé obory tak školy vůbec neotevírají.

1:17 3. září 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Mě na gymnázium přivedlo to, že jsem nevěděl, co bych chtěl dělat, jakou vysokou školu. Takže jsem si řekl, že když to bude všeobecné, tak třeba některé předměty, co mě zaujmou, mi poradí i v tom, co bych měl studovat,“ říká student Tomáš.

Podobně jako on uvažuje mnoho žáků na základních školách. Víceletá gymnázia jsou vedle konzervatoří stále nejvyhledávanějšími školami, potvrzuje Jiří Vojtěch, analytik z Národního ústavu pro vzdělávání.

„To jsou ty obory, kde je největší převis poptávky nad nabídkou. Poměrně značný zájem je i obory lyceí a potom tedy takové obory, jako je asistent zubního technika a nebo textilní výtvarnictví,“ popisuje.

Děti si častěji vybírají také grafický design nebo obor oční optik. Naopak malý zájem je o profese, jako jsou hutník, slévač nebo kovář, kam se hlásí minimum žáků. „Malý zájem je o takové ty oděvnické a textilní obory, což je přirozeně dáno tím, že v těchto oborech se obtížně hledá zaměstnání,“ doplňuje Vojtěch.

V loňském roce se tak kvůli nezájmu neotevíraly na některých školách například obory montér vodovodů a kanalizací nebo ladič klavírů.

„Faktem je, že některé obory, když se na ně přihlásí příliš málo žáků, nejsou otevřeny. Naopak ty školy zůstávají v nabídce. Ta škola je dál nabízí a v dalším roce se může přihlásit větší počet žáků a ten obor je otevřen,“ tvrdí Vojtěch.

Na základních školách chybí technické obory

Důvody, proč se děti do manuálních a technických oborů příliš nehrnou, mohou být už v zaměření výuky na základních školách.

„Na základní škole se příliš nesetkávají s technickými obory vzdělávání. To, co jim je důvěrně známé, je vlastně ta obecně vzdělávací složka, proto je gymnázium poměrně logickou volbou,“ říká předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček a dodává:

„Pravdou ovšem je, že u nás máme velkou tradici v průmyslovkových a učebních oborech a zaměstnavatelé a trh práce o absolventy těchto škol zájem mají.“

V Plzeňském kraji klesá zájem o učňovské obory, některé jsou na pokraji zániku

Číst článek

Podle Zajíčka by se tak na základní školy měla vrátit ve větší míře technická výchova. „V první fázi by stačilo třeba použít nějaké polytechnické stavebnice typu Merkur, Lego. A děti by měly zase úplně jinou představu o tom, co tyto věci obnášejí,“ míní.

Nejčastější volba gymnázia jako střední školy může mít i další důvody. „U osmiletých gymnázií je to předmětem diskuze a většinou je to ambice rodiče. U těch 14letých si myslím, že většina z nich už je dostatečně zralá na to, aby si dobře vybrala, ale zase se to trošku snoubí s tou rodičovskou ambicí, je to tak vždycky,“ myslí si ředitelka pražského Gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského Jitka Kendíková.

Největší nezaměstnanost u absolventů středních škol, až 67 procent, je u oboru hutník, 64 procent pak v oboru sklář. Naopak z vyučených středoškoláků najde nejlépe práci kominík.

Petra Benešová, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít