Vaše jméno lze docela rychle vypátrat, proč ho nechcete zveřejnit?
Jestli to někdo potřebuje opravdu vědět, ať pátrá. Víte, jaká je situace, kdo všechno lidi, kteří Ukrajině pomáhají, sleduje, co je tu proruských účtů. Nechci do toho tahat rodinu, přestože moje žena jede na stejné vlně jako já. Já se na sítích představuju jen jako Vozím drony. Pak mám své normální pracovní účty, ale ty nemají s drony nic společného. Úplně to odděluju.

Co vezete Čechům na Ukrajinu tentokrát?
Přes 30 malých dronů typu DJI Mavic 3 a tři tzv. létající laboratoře. Není to jen pro Čechy, ale i pro další ukrajinské i zahraniční vojáky. Jeden půjde do Kyjeva. Vozím drony přesně podle požadavků armády, není to tak, že dostane dron každý, kdo si řekne. Dostávají je zkušení vojáci, jinak by to nemělo smysl.

Umíte rusky nebo ukrajinsky?
Ne. Musím mít vždycky nějaký kontakt, který mluví anglicky.

Berete si na cestu dovolenou?
Mně jedna cesta tam a zpátky trvá zhruba týden, než to všechno objedu, a dovolenou si neberu. Beru si počítač a občas musím najít nějaké místo, kde je klid a pokud možno elektřina a dělám online školení z Ukrajiny.

Jak to celé začalo

Jak vás vůbec napadlo na Ukrajinu jezdit?
Nepatřím mezi lidi, kteří by poslali tisícovku jako dar a měli pokoj v duši. Přihlásil jsem se přes formuláře asi do šesti organizací, že budu pomáhat, nikdo se ale neozval.

Pak jsem viděl na webu rozhovor s nějakým borcem, který vezl Čechy do boje, tak jsem mu napsal, a on mi dal první náklad do dodávky. To bylo v červnu a vezl jsem to asi pět kilometrů pod Izjum. Když kluci viděli poprvé českou espézetku, tak byli šťastní, že jim tam někdo něco dovezl.

Rusko mělo v té době největší sílu. Kecali jsme a někdo se zmínil, že jim sestřelili dron. Mně to okamžitě cinklo, protože stavím drony, létal jsem závody, točil pro filmové produkce, tak jsem řekl, že jim nějaké seženu.

A sehnal?
Ze začátku to byly staré drony, postavil jsem k tomu nějaké mechatroniky, což jsou elektrotechnické součástky, které umožňují něco nést apod. Při dalších cestách jsem založil sbírku, napsal lidem z portálu Dárek pro Putina. Jim to dávalo smysl a pomohli mi s marketingem.

V jakém smyslu?
Mají na svém portálu moji sbírku a dárci přispívají přímo na drony. Při předchozí sbírce jsem vybral necelý milion korun. Lidi tomuhle způsobu sbírky věří, je to na konkrétní věc, můžou sledovat, co dělám. Publikuju na twitterovém účtu @vozimdrony fotky a videa z každé cesty, takže je to čisté a průhledné a už se kolem toho vytvořila komunita lidí, která pomáhá.

Když dají peníze velké humanitární organizaci, tak nevědí, k čemu se peníze přesně použijí. Tady někdo dá třeba dva tisíce a vidí, že za to je dron. Vojákům říkám, aby mi nahráli nějaká videa, ale to moc nefunguje.

Proč?
Nemají čas. To pochopíte, když tam jste. V létě tam kluky ostřelovali, zranilo je to. Protože jsem měl dodávku, dovezl jsem je do polní nemocnice. Večer mi vyprávěli, jak se dostali na nulu (linie bojového kontaktu s nepřítelem – pozn. red.), zaměřili ručním protitankovým granátometem bojové vozidlo pěchoty, jenže najednou se začal vracet, netušili proč.

Pak si všimli dronu a od toho okamžiku je začalo zasypávat dělostřelectvo. Několik kluků zemřelo, Tenhle Čech se večer, když to z něj spadlo, rozpovídal a v tu chvíli si uvědomíte, že chtít po nich nějaké záběry je trochu utopie. Musejí především plnit úkoly a starat se o svoje přežití. Na druhou stranu to z nich tahám, protože dárci to ocení.

Praktické znalosti

Kolik stojí jeden dron?
51 000 plus další čtyři tisíce stojí náhradní baterie, ale mám je se slevou. Vzhledem k ceně a tomu, co tam dron dokáže udělat za muziku, tak to je zadarmo. Tenhle model měl český dobrovolník Mikro od speciálních jednotek, které hnaly Rusy za Dněpr. Já jsem k tomu nechal udělat nášivky Česká aerorozvědka, a on byl první, kdo je tam měl.

Máte tam čas drony vyzkoušet a vojáky zaučit?
Snažím se tam s kluky chvíli pobýt, a když to jde, podniknout i nějaký instruktážní let. Na pozice se nedostaneme pokaždé. Třeba je učím driftování, aby dron nestál na místě a nebyl sestřelitelný. Pak si zapnu zoom a pozoruju Rusáky. Taky jsem dal do kupy učební osnovy, které viděla i Ukrajinská armáda, a podle toho jedu.

Co všechno umí tenhle menší Mavic?
Létá třeba 200 či 500 metrů vysoko, tečka, která není vidět. Tenhle typ má perfektní kameru se zoomem, vidí detaily na dva kilometry. Vejde se do batohu, ale vidí jenom za dne. Unese i dva granáty, při té zátěži ale nevydrží ve vzduchu třicet minut. Je velmi přesný při shazování. Že se ale někdo trefí přímo do poklopu tanku, to už je velká náhoda.

Vy drony upravujete pro uchycení granátů?
Ne. To se dá koupit. Jakmile se objevila příležitost, tak se toho výrobci chopili a začali to vyrábět. Tyhle drony blikají, to je třeba zalepit, ale přes den to stejně není vidět. Drony jsou čínské výroby, takže já u nich mažu software, aby se nedaly na Ukrajině identifikovat, nevysílaly žádné informace k výrobci. Sama ukrajinská aerorozvědka si tam nahrává vlastní software, aby to měli pod kontrolou, to je oficiální cesta.

V čem je výhoda létající laboratoře?
To už je jiná liga. Mají termokamery, umějí létat v dešti, můžou hlídat linie na vzdálenost třicet kilometrů. Mají dva ovladače, umožňují předání dronu mezi vojáky na různých místech. Má dvě pásky na GPS, takže je odolnější proti rušení z ruské strany. Ještě k tomu má laserový dálkoměr, který třeba na dva kilometry určí souřadnice nějakého objektu.

Jakou mají drony životnost?
To je různé, třeba dobrovolník Micro ho měl skoro půl roku, než o něj přišel. Není dobré, když padne do rukou nepříteli. Už se nenahrává záznam přímo na dron, ale na ovladač. Jakmile padá dron do zajetí a je mimo kontrolu, tak by si měl sám vymazat paměť.

Když pilot ztrácí kontrolu nad dronem, tak je lepší s ním švihnout o zem, aby se rozbil. Jinak on autonomně sám přistává. Baterka v dronech hřeje, takže termokamerou je lze zachytit. Tyhle typy nejsou dělané do války, ale na svatby. Rusové taky nemají všude všechno, takže za tu cenu je to fajnový stroj.

Jak dlouho vám trvá přejet hranici z Polska na Ukrajinu? Celníci často působí dojmem, že válku vůbec nezaregistrovali…
Mám potvrzení od ukrajinské armády, to vyžaduju, abych měl na hranici klid. Celní deklaraci a vůbec všechny papíry, co jsou potřeba, to vyřizuju sám. Musel jsem doložit, že nejsem dlužník, jinak bych sbírku nemohl spustit, nedostal bych povolení a kdykoliv mě úřady můžou zkontrolovat. Stojící kolony na hranici zásadně předjíždím.

V autě také jezdíte sám?
Ano. Většinou mi to vyhovuje. Po cestě spím v autě. Vyhýbám se městům. Na druhou stranu venku zase hrozí, že se objeví nějací podivíni, tam má zbraň kde kdo. Už jsem párkrát zaparkoval u blockpostu a spal vedle vojáků nebo u benzinek. Zatím to vždycky dobře dopadlo.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít