Výběr z médií: duševní stav Čechů během pandemie, zisky českých bank i gotická madona z 3D tiskárny
Pandemie koronaviru zhoršila duševní stav Čechů, píše pondělní Deník N. České banky vydělal za první půlrok meziročně o čtyřicet procent méně. Upozorňuje na to deník E15. Práci českých kronikářů omezuje ochrana osobních údajů, tématu se věnují Lidové noviny. Více v pravidelném výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
E15
České banky vydělaly za první půlrok o čtyřicet procent méně než za prvních šest měsíců loňského roku. Podle deníku E15 to vyplývá z předběžných statistik České národní banky. Čistý zisk bank letos dosáhl na necelých 26,5 miliardy korun. Jde tak o nejhorší číslo bankovního hospodaření od krizového roku 2009.
Česká ekonomika klesla meziročně o 10,7 procenta. Za rekordní propad mohou koronavirová opatření
Číst článek
Podle výkonného šéfa České bankovní asociace Pavla Štěpánka není snížení zisku v současné koronavirové krizi nečekané ani dramatické. Deník E15 vysvětluje, že banky používají větší část svých příjmů na tvorbu rezerv. Připravují se tak na to, že část klientů přestane splácet půjčky.
Štěpánek taky uvedl, že kondice českých bank zůstává solidní a navzdory propadu ekonomiky zůstane letos bankovnictví ziskové. Deník upozorňuje, že podle některých ekonomů banky při odhadech úvěrových ztrát částečně střílejí naslepo.
Třeba Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus vysvětluje, že vodítkem je teď pro banky jen odhad růstu ekonomiky. Tuzemské peněžní domy podle statistik centrální banky do 17. července schválily odklad úvěrů dohromady za necelých 432 miliard korun. To odpovídá zhruba 13 procentům celého úvěrového portfolia bank.
Mf Dnes
Mladá fronta Dnes se věnuje takzvané akvaponii. Systém produkce potravin spojuje chov ryb s pěstováním rostlin bez půdy. Rostliny na plovoucích ostrovech pěstovali už Aztékové. Akvaponické farmy v Česku ale nevydělávají. Víc než farmářům se daří dodavatelům vybavení.
Využití procesu zvětrávání. V boji s oxidem uhličitým pomůže posyp polí rozdrcenou horninou, uvádí studie
Číst článek
Moderní akvaponie vznikla před 70 lety v Austrálii, ve Spojených státech se pak začala využívat komerčně. Mladá fronta Dnes informuje, že nejstarší komerční farma v Česku funguje na okraji Přáslavic u Olomouce. V podzemním bunkru v bývalém vojenském areálu tam v bazéncích vypěstují zhruba pět set salátů měsíčně. Spolumajitel firmy Michal Netolický ale přiznává, že do akvaponie v současné době investuje peníze z jiných firemních činností.
Třeba Jan Mráz z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si myslí, že v Česku zatím neexistuje ekonomicky funkční farma. Mladá fronta Dnes taky upozorňuje na problémy akvaponistů způsobené nespolehlivým dodavatelem. Farmy v Lánově u Vrchlabí nebo v Řisutech na Kladensku měl podle deníku kompletně vybavit podnikatel Bohuslav Škoda, zboží ale nedodal. Na jeho firmu je teď vyhlášený konkurz, věřitelům dluží víc než 8 milionů korun. Škoda s deníkem nechtěl komunikovat.
Lidové noviny
Ochrana osobních údajů výrazně omezuje práci kronikářů, upozorňují Lidové noviny. Třeba při informování o životním jubileu nebo o vítání občánků nemůžou bez souhlasu účastníků zaznamenat jména, data narození ani bydliště. Problém je taky s fotkami. Kroniky tak bývají plné studených úředních záznamů. Čtvrtina obcí je dokonce vůbec nevede.
Lidé po celém světě si 2. srpna připomínají Den romského holocaustu
Číst článek
Zákon z roku 2006 přitom obcím ukládá povinnost kroniku vést. Norma ale neobsahuje žádné sankce za porušení těchto pravidel. Pokud chtějí kronikáři zapsat osobní údaje, musí si nechat podepsat příslušné dokumenty. Svůj souhlas se zveřejněním přitom dotyčná osoba může dodatečně zase odvolat, třeba i po několika letech, píšou Lidové noviny. Při porušení zpracování osobních údajů jsou obce osvobozené od peněžních sankcí. Úřad na ochranu osobních údajů jim ale může nařídit jinou formu zpracování nebo kronikářům zakázat činnost.
Deník N
Koronavirová pandemie zhoršila duševní stav Čechů, informuje o tom Deník N. Podle studie think-tanku IDEA až pětina obyvatel po začátku šíření covidu-19 pocítila nějaké formy deprese nebo úzkosti. Problémy měly častěji ženy, obzvlášť ty, které pečují o děti. Ohroženou skupinou jsou podle průzkumu taky mladí lidé ve věku 18 až 24 let.
Před příchodem koronaviru podle Deníku N depresemi nebo úzkostmi trpělo asi šest procent Čechů. Autoři studie se od konce března do půlky června opakovaně ptali stejných respondentů, kterých bylo 3100. Výrazným průvodním jevem depresí byl výpadek příjmů. V různé míře se s ním alespoň v jedné vlně výzkumu potýkalo sedm z deseti domácností.
Dozvíme se čísla k covid-19, chybí ale kontext. Náhlé změny opatření vyvolávají podle psychologa úzkost
Číst článek
Právo
Přesnou kopii gotické Vimperské madony pomáhá vytvořit robotická ruka a 3D tiskárna z brněnského Vysokého učení technického. Právo vysvětluje, že díky speciálním skenerům a digitální simulaci nemusel originál madony opustit kostel. Trojrozměrný model poslouží jako předloha sochaři Lukáši Černému.
Ten vytvoří kopii sochy pro vimperské muzeum. Madona stojí přímo na oltáři a manipulace s ní je obtížná. Tým z Fakulty výtvarných umění na začátku letošního roku v kostele postavil lešení a dílo z oltáře ve výšce čtyř metrů vysunul. Skenování a sběr dat trvaly zhruba hodinu a půl. Pak se socha vrátila na původní místo, píše Právo.
Specialista na obrábění počítačem řízených strojů nejprve s pomocí robotické ruky vyřezal sochu z polystyrenu. Detaily jako třeba obličeje madony a dítěte nebo záhyby šatů pak sochaři nechali vytisknout na 3D tiskárně. Na vyfrézovanou sochu je pak dolepili, popisuje Právo.
Podle Jiřího Pece z Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického se takový postup nejspíš v budoucnu stane běžným. Dosud platilo, že pokud chtěl někdo vytvořit kopii sochařského díla, musel si ho odvézt do ateliéru. Další možností bylo odlití makety.
