Výběr z médií: dovolená v Chorvatsku, zrušené školy v přírodě a pokles trestné činnosti kvůli koronaviru
Čechy zajímá, zda budou v létě moci na dovolenou do Chorvatska. Píše o tom deník Mladá fronta Dnes. Server aktuálně.cz informuje o tom, že školy neplánují využít možnosti a ve školním roce již nevypraví děti na školy v přírodě. Vědecké studie o koronaviru se šíří nevídanou rychlostí, píše Zdravotnický deník. Vědci publikují online, což přináší riziko výskytu kospiračních prací. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
MF Dnes
Čechy ve vztahu k zahraniční dovolené nejvíc zajímá, zda budou moci jet v létě do Chorvatska. České turisty v tuto chvíli zajímá nejvíce Chorvatsko, píše Mladá fronta Dnes v článku o možnostech a pravděpodobnostech letošní zahraniční dovolené. Loni vyrazilo na Jadran na 800 tisíc Čechů. Jenže letos kvůli koronavirové pandemii není jasné, za jakých podmínek, kdy a zda vůbec se Češi v letní sezoně do Chorvatska podívají.
Chcete se otestovat na koronavirus? Ceny vyšetření pro samoplátce se pohybují i okolo tří tisíc korun
Číst článek
Chorvaté sami velice o turisty stojí – podíl cestovního ruchu na chorvatském HDP je pětinový. Chorvatský ministr turistiky Gari Cappelli podle deníku ve čtvrtek potvrdil, že s některými zeměmi včetně Česka už běží na toto téma jednání. Masivní storna se podle něj nekonají, ale na červen už hosté zrušili kolem poloviny rezervací.
Chorvatské úřady už ve čtvrtek oznámily, za jakých podmínek by v létě mohly fungovat kavárny, restaurace i hotely. Nutná bude vzdálenost jeden a půl metru mezi cizími stoly, bufetové stoly formou obsluhy personálu, zavírací doba ve dvacet tři hodin, dezinfekce na ruce, vypnuté klimatizace a uvnitř povinné roušky.
Jako nejvýhodnější se v tuto chvíli jeví malí privátní pronajímatelé a kempy. Ceny se zatím drží. Podle chorvatských odhadů by mohlo ke změně dojít – dokonce směrem dolů, uvádí Mladá fronta Dnes.
Aktuálně.cz
Žádné školy v přírodě už letos nebudou, i když by se rekreační objekty mohly otevřít. Vláda od 25. května umožní otevření rekreačních středisek, kde se konají školy v přírodě nebo dětské tábory. Nebude ale pro koho, píše server aktuálně.cz. Podle slov provozovatelů všechny školní a dětské akce už byly zrušeny.
Podle odhadů mělo v květnu a v červnu na školu v přírodě odjet až sto tisíc dětí, prakticky žádné už se do prázdnin neuskuteční. A valná většina základních škol požaduje po majitelích rekreačních zařízení peníze za vyplacené zálohy zpět. Školy nechtějí vrátit peníze kvůli sobě, ale požadují je po nich rodiče, kteří zálohy za pobyty svých dětí zaplatili. Jde nejen o školy v přírodě, ale třeba i různé výlety a zájezdy. Serveru to řekl prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Michal Černý. Nejschůdnějším řešením pro obě strany je přesunutí termínu na později s tím, že zálohy zůstanou provozovateli.
Šéf Pedagogické komory: Manuál vůbec nepomohl. Ministerstvo vydává doporučení, o která se nelze opřít
Číst článek
Stát zmíněným zařízením zatím nepomáhá, uvádí server. Situaci vyřešit mohl pomoci zákon o voucherech s případným odložením vrácení peněz do září 2021. Z něj se ale nakonec vyňaly školy v přírodě a vztahuje se pouze na cestovní kanceláře, uvádí aktuálně.cz.
Lidové noviny
Šéf českého zastoupení v NATO: Republika má potenciál být vůdčí zemí v boji proti biologickým hrozbám. Severoatlantická aliance provedla 100 misí v rámci rozvozu zdravotnického materiálu mezi spojenci, včetně materiálu na stavbu 25 polních nemocnic. K aktivitě NATO v době koronavirové pandemie to řekl v rozhovoru pro Lidové noviny český velvyslanec při alianci Jakub Landovský. Novinám řekl, že sám se nakazil a prodělal nemoc covid-19, stejně jako jeho žena a děti.
Landovský uvedl, že k celé akci přispěla i česká delegace, které pomáhala zabezpečit leteckou přepravu sta tisíc ochranných obleků do Španělska. Byl to český dar. Jinak se přepravovaly masky, ochranné pomůcky i respirátory.
Landovský v rozhovoru také zdůraznil, že v alianci má republika velmi dobrý zvuk v oblasti biologických hrozeb. Podílí se na tom i Centrum excelence NATO ve Vyškově, kde dokážou analyzovat chemické, biologické a radiologické hrozby. Celkově má Česká republika dobré jméno v ochraně proti zbraním hromadného ničení. Země má zkušenosti i potenciál být vůdčí zemí v boji proti biologickým hrozbám, ať už vzniknou v přírodě, nedopatřením, nebo v teroristické laboratoři, citují Lidové noviny velvyslance Landovského.
Šéf OSN vyzval státy k boji proti šíření nenávisti. Koronavirus podle něj zvedl ‚tsunami xenofobie‘
Číst článek
Zdravotnický deník
S vědeckými studiemi o koronaviru se roztrhl pytel. Za poslední tři měsíce vyšlo více než sedm tisíc článků o pandemii koronaviru, pokrývajících vše od virologie až po epidemiologii. Pětina z tohoto počtu byla publikována v uplynulém týdnu. Píše to server Zdravotnický deník.
Upozorňuje na to, že jde o nevídanou rychlost, s jakou výzkumníci s vědeckými studiemi přišli. Obvykle jim trvá roky než připraví experimenty, shromáždí data a zkontrolují výsledky. Nyní se vše zkoncentrovalo tak, že už po pár měsících jsou k dispozici studie, které mohou v boji proti nákaze významně přispět. Rychlé jsou ale i technické věci. Internetový deník se odvolává na prestižní časopis The Economist a uvádí, že za tím vším je velké nasazení vědeckých týmů a přesčasová práce jejich členů.
Vědecké práce se také jinak šíří. Dříve se čekalo na vydání v časopisech v papírové podobě, dnes se publikuje online s minimálními formalitami. Rychlost je obzvlášť důležitá, když jde o veřejné zdraví. Čínští vědci publikovali genom viru SARS-CoV-2 na veřejném úložišti genomových dat jen pár dní poté, co se vědcům podařilo virus izolovat. To umožnilo rychlý vývoj testů pro detekci viru u lidí s příznaky infekce.
Publikuje se na takzvaných předtiskových serverech. Toto prostředí se neubrání příspěvkům, které se pohybují na hranici konspiračních teorií. Bez chyby se ale neobejde ani klasické recenzní řízení. Ani v takovém případě totiž nelze vychytat všechny možné chyby, upozorňuje s odvoláním na mezinárodní časopis Zdravotnický deník.
Právo
V nouzovém stavu klesla trestná činnost. Uvádí to statistiky Nejvyššího státního zastupitelství i policie. Z nich vyplývá, že za první měsíc nouzového stavu se v Česku stalo zhruba dva tisíce trestných činů, u kterých hrozí přísnější tresty, píše deník Právo.
Nejčastěji se zatím v době nouzového stavu řešily případy krádeží, ve statistikách ale figurují i případy šíření nakažlivé nemoci nebo porušení karanténních opatření. Za některé zločiny navíc kvůli nouzovému stavu hrozí vyšší tresty. To je případ i krádeží, kde pachatelům hrozí místo maximálně dvou let vězení až čtyřikrát delší trest. Kvůli možnosti přísnějšího trestu tak budou i jednoduché případy řešit soudní senáty místo samosoudců, vysvětluje Právo.
Soudy ale zatím žádné velké množství případů navíc nezaznamenaly. Kauzy se k nim totiž většinou dostávají až s několikatýdenním zpožděním. Podle soudcovské unie by ale problémy nastat neměly. Ostatní zločiny, kde hrozí přísnější trest jsou totiž jen okrajové. Patří mezi ně podvody a zpronevěry. Policisté řešili taky šest případů šíření nakažlivé nemoci a jeden případ porušení nařízené karantény, dodává Právo.
