Zdechovského si na Slovensko objednala opozice. Nikdo tu nic nezametá pod koberec, říká poslanec SNS
Česko-slovenské vztahy nejsou tak vyhrocené, jak by se mohlo zdát, prohlásil před časem český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na slova slovenského premiéra Roberta Fica o tom, že čeští politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. „Předtím byly naše vztahy nadstandardní, teď jsou standardní. Ale myslím si, že společné jednání vlád se za Fialovy vlády už asi neobnoví,“ myslí si poslanec Roman Michelko (SNS).
Kam se podle vás posunuly vztahy mezi Slovenskem a Českem víc než rok a půl po přerušením mezivládních konzultací?
Předtím byly naše vztahy nadstandardní, dneska jsou standardní. Víme, že V4 je v podstatě rozpadnutá na dvojice, které nejsou nějak konfliktní. Ale myslím si, že k společné jednání vlád se za Fialovy vlády už asi neobnoví.
Které okamžiky nebo názory považujete za nejvíc rozdělující mezi oběma zeměmi?
Máme jiný přístup k řešení rusko-ukrajinské krize. My jsme spíš za deeskalaci napětí a hledání mírové cesty, česká strana vidí smysl spíš v dynamičtějšímu vyzbrojování a nových sankcích. Takže toto je asi největší rozdíl.
Mise na objednávku
Nakolik ovlivňují vzájemné vztahy výroky premiéra Fica? Teď naposledy vůči členovi mise europoslanců na Slovensku Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL), o kterém prohlásil, že je to politický nájemný vrah.
Tak samozřejmě jsou v politice expresivnější výrazy. Ale mise této skupiny europoslanců byla jistým způsobem zásah do vnitropolitických poměrů na Slovensku. My máme kauzu jistých dotačních podvodů, která je ale vyšetřovaná. Nikdo tyto kauzy nezametá pod koberec, orgány činné v trestním řízení ji vyšetřují. Nikdo nechce krýt případ podvodníků a tato mise byla na objednávku opozice.
23:50
Kontrolu dotací označuje slovenská vláda za trestnou výpravu z Bruselu. Je to zastrašování, říká Zdechovský
Číst článek
Ale není přece běžné, že zástupci Evropského parlamentu jezdí na mise do členských zemí a kontrolují, jestli se peníze, které vydávají členské země Evropská unie na podporu jednotlivých zemí, vynakládají opravdu vhodným a hospodárným způsobem?
Ne. To vůbec ne vůbec není kompetence parlamentu, na to je evropská prokuratura a OLAF. Ten koná a je mimo slovenské jurisdikce. Evropská unie má různé nástroje na to, aby ochránila svoje investice, respektive dotace, které jdou do členských států a Evropský parlament nemá žádné exekutivní kompetence.
Ale může mít nějaké kontrolní výbory, například rozpočtový...
To je sice možné. Bylo by to adekvátní, kdyby byly známky toho, že chce někdo mařit vyšetřování a má zájem to zamést pod koberec. Nic takového se na Slovensku neděje. V tomto kontextu se to vnímalo jako jistá nadpráce nebo doslova koordinace s opozicí, která samozřejmě chce využít tuto kauzu na svoje čistě politické účely. V tomto kontextu byl i tento výrok.
Jiný pohled na válku
Členové delegace nebyli jenom zástupci opozice, byli tam čeští europoslanci, ale i z dalších zemí a z frakcí. Tu zprávu si poslechneme, předpokládám, že tento týden. Ale ještě bych se zeptal na další věc. Neliší se názory současné české a slovenské reprezentace na různých mezinárodních fórech? Vzpomenul bych například rozhodnutí slovenského parlamentu zavázat vládu, aby hlasovala proti přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku.
To už jsem říkal předtím, že slovenská strana má na řešení konfliktu jiný pohled a jiné akcenty. Minulý týden parlamentní plénum přijalo usnesení, které zavazuje premiéra a ministra zahraničních věcí, aby nehlasovali pro další kolo sankcí. Je to usnesení, které dává jisté limity našim představitelům na summitu Evropské unie.
Slovensko bude podle Fica dál blokovat část protiruských sankcí. Odmítne ty, které zemi škodí
Číst článek
Je premiér v tomhle případě povinen hlasovat v souladu s tímto usnesením? Protože řekl, že Bratislava bude blokovat jenom ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku.
Interpretace toho usnesení a jeho závažnost jsou samozřejmě předmětem právních sporů. Na jednu stranu je to závazné usnesení parlamentu, který dává vládě důvěry, a na kterém je vláda závislá. Na druhou stranu, čistě z ústavněprávního pohledů, je otázka, jestli je to skutečně závazné a za jakých okolností.
Nejčastější interpretace je, že premiér sice může ignorovat rozhodnutí parlamentu, ale v tom případě musí čelit odvolávání. Kdyby to udělal, tak má parlament právo ho na základě toho pochybení nebo ignorace, odvolat. To sice parlament může, ale neznamená to, že to udělá.
Očekává Slovensko, že se vztahy změní s případným střídáním vládní garnitury v Česku po podzimních volbách?
Je pravděpodobné, že v případě, že by vládl Andrej Babiš (ANO), tak by se naše vztahy ze standardních přešly zpět na nadstandardní. Myslím si, že v tomto formátu už jednou vládli Fico a Babiš a tehdy byly vztahy hlubší a propojenější.
Kde by se to podle vás projevovalo konkrétně?
Obnovily by se společné konzultace nebo aspoň společné zasedání vlád. To by bylo gesto, které by nemělo až takový věcný charakter, ale bylo by to gesto nadstandardních vztahů.
