Sedmnáct let od teroristických útoků z 11. září: znovu otevřená stanice metra i lepší testy DNA
Při teroristickém útoku na Světové obchodní centrum na newyorském Manhattanu zemřelo přesně před 17 lety přes 2700 lidí. Podle agentury Reuters se zatím podařilo identifikovat jen zhruba 60 procent obětí. Nová analýza DNA teď umožňuje usnadnit identifikaci obětí. Po 17 letech v New Yorku také otevřeli stanici, kterou pád mrakodrapů poškodil.
Před 17 lety teroristé z organizace Al-Káida unesli čtyři letadla.
Řízená demolice, CIA i fingované telefonáty. Konspirační teorie okolo 11. září stále žijí
Číst článek
Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra v New Yorku, třetí pak do sídla ministerstva obrany ve Washingtonu. Poslední se po souboji mezi pasažéry a teroristy zřítilo v Pensylvánii. Útoky nepřežilo na tři tisíce lidí.
Laboratoř v New Yorku se už 17 let snaží zjistit identitu dalších mrtvých. Daří se jí to i díky pokroku v analýze DNA.
Vědci pomocí nové metody dávají kosti do dusíku, tak aby z nich získali prášek, ze kterého pak lépe získávají DNA obětí.
Obnova zničeného metra
V sobotu se také téměř po 17 letech od útoku v New Yorku otevřela stanice metra, kterou padající budovy Světového obchodního centra zničily. Stanice se nově jmenuje WTC Cortlandt. Její obnova stála podle deníku The New York Times 181,8 milionu dolarů (přes čtyři miliardy Kč).
Musela být nově zastřešena a muselo být vyměněno 365 metrů kolejí - při útocích byla zničena i část tunelu mezi stanicemi. „(Stanice) WTC Cortlandt je víc než nová stanice metra,“ uvedl předseda metropolitního dopravního podniku Joe Lhota.
„Symbolicky zastupuje předsevzetí Newyorčanů - místo, kde stály věže WTC, obnovit a podstatně zlepšit,“ dodal v prohlášení Lhota, který má ze strany otce české kořeny.
Stanice má nový ventilační systém a méně sloupů než její předchozí verze, aby se pasažéři mohli plynuleji pohybovat. Stěny zdobí úryvky z amerického prohlášení nezávislosti a Všeobecné deklarace lidských práv, kterou přijalo OSN v roce 1948.
11. září 2001
Teroristický útok na cíle ve Spojených státech, který 11. září 2001 spáchala skupina islámských radikálů a jenž si vyžádal téměř 3000 mrtvých, výrazně ovlivnil světové dějiny. Následná Američany vyhlášená válka proti terorismu sice rychle svrhla konzervativní režim v Afghánistánu, který ukrýval organizátory útoku, zároveň ale v řadě muslimských zemí zesílila protizápadní nálady. S jejich dopady se Spojené státy i jejich spojenci potýkají dodnes.
Skupina 19 sebevražedných útočníků, z nichž většina pocházela ze Saúdské Arábie, unesla onoho úterního rána čtveřici letadel, aby je následně použila k útoku na několik symbolů Ameriky. Prvním cílem se v 8:46 stala severní věž newyorského Světového obchodního střediska (WTC), o 17 minut později v přímém přenosu narazil druhý letoun do jižní věže. Oba mrakodrapy, které byly ikonami města, se poté zřítily. Bez únosců zemřelo 2606 lidí, dalších 147 zahynulo na palubách letadel.
Třetím terčem teroristické buňky se stala budova Pentagonu ve Washingtonu, do které narazilo unesené letadlo v 9:43. Zemřelo 125 lidí v sídle amerického ministerstva obrany a 77 v letadle. Čtvrtý unesený stroj, jehož cílem měl být nejspíše Bílý dům nebo sídlo amerického Kongresu, se zřítil v 10:10 v polích u Shanksville v Pensylvánii po potyčce cestujících a posádky, kteří v tu chvíli již věděli o předchozích útocích v New Yorku a Washingtonu, s únosci.
K bezprecedentním útokům na Spojené státy se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Tálibán, a jeho teroristická organizace Al-Káida. Následná americká invaze do Afghánistánu sice přinesla rychlý pád tálibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a úspěšně se skrýval ještě téměř deset let. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
zdroj: ČTK
