A pak přijde kolaps? Jak (ne)fungují protiruské sankce

Jak efektivní jsou protiruské sankce kvůli agresi na Ukrajině? O jejich dopadu kolují protichůdné informace. Podle jedněch se minuly účinkem, podle jiných je naopak ruská ekonomika na pokraji kolapsu. Důležité ale je, co od sankcí Evropská unie a Spojené státy očekávaly. „Jejich realistickým cílem bylo, aby Rusko nemohlo dál vést válku,“ říká ekonomka Jana Matesová, speciální host podcastu Na Východ!

Na Východ! Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Rusko je v současné době nejvíc sankcionovanou zemí na světě. Restrikce byly uvaleny nejen na průmyslové a výrobní sektory, obchod – zejména s ropou, ale i na více než dva tisíce osob a společností spojených s kremelským režimem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si další díl podcastu Na Východ!, a to s ekonomkou Janou Matesovou

Sankce platí i pro ruské banky, které jsou už skoro tři roky odpojené od mezinárodního platebního systému SWIFT. Tomuto opatření se přitom někdy říká matka všech sankcí.

Oficiální ruské ekonomické statistiky v tomto nejsou vždy spolehlivé, a tak je lepší ptát se, jak se všechna tato opatření promítla do života obyčejných Rusů.

Sankce vs. válečná ekonomika

„Podle mých informací vyskočily ceny základních potravin, typicky třeba brambor. Druhá věc je, že je dramatický nedostatek veškerého západního zboží, které ale nahradily padělky nebo různé náhražky z asijských trhů. Takže léky teď fungují třeba jen na polovinu,“ popisuje Josef Pazderka.

„Nicméně obecný pocit mezi lidmi je: ,Vlastně se nás to úplně nedotklo‘. Myslím si, že nejvíc to bolí tu skupinu supermiliardářů, kteří jsou naplno napojení na systém, který Putin vybudoval. Našel jsem číslo, podle kterého jedno procento ruských boháčů ovládá přímo nebo nepřímo téměř polovinu ruské ekonomiky,“ dodává.

Dalším faktorem je transformace ruského hospodářství ve válečnou ekonomiku. Ta pumpuje peníze do tamních výrobních podniků, které zásobují armádu a frontu, a vyplácí je napřímo i občanům. Vysoké náborové příspěvky do armády, bonusy za zranění nebo úmrtí v bojové linii, ale i vyšší platy představují pro ruské obyvatelstvo nové zdroje příjmů.

„Když se bavíš s lidmi v regionech, tak říkají: ,Hele, nám tu narostly platy třeba o 15–20 procent‘,“ tlumočí jejich postřehy Ondřej Soukup.

EU schválila 15. balík protiruských sankcí. Míří na 54 osob nebo ‚stínovou flotilu‘

Číst článek

„Polovinu jim tedy ,sežere‘ inflace, ale stejně to najednou funguje tak, že na tom obyčejní lidé vydělávají. Je to vidět i třeba na statistikách nesplácených kreditů. V nejchudších regionech, kam přišly vojenské peníze, počet těchto půjček klesá,“ dodává Soukup.

Válka vždy vyvolá inflaci

Podle prvních oficiálních odhadů byla za rok 2024 inflace v Rusku do 9,5 procent. „To se nezdá tak dramatické, ale ruská centrální banka se s tím snaží bojovat vysokou úrokovou mírou,“ přibližuje ekonomka Jana Matesová.

Základní úroková sazba centrální banky byla v prosinci lehce přes 20 procent. „Jenže to je válečná inflace. Válečné operace vždy vyvolají inflaci. A s tou nemůžete bojovat měnovou politikou,“ vysvětluje.

Ruská válečná ekonomika de facto vytvořila intenzivní, zdánlivě nekončící poptávku po zbraních a vybavení na frontě. To se odráží i v růstu hrubého domácího produktu. Současně výrazně vzrostla kupní síla obyvatel. Jenže kvůli nedostatku spotřebního zboží – efekt sankcí a orientace na válečnou výrobu – a vysoké inflaci si lidé za své peníze tolik nekoupí.

Vedle toho se ruská ekonomika potýká s nedostatkem pracovní síly, protože podle řady odhadů 1,5 milionu Rusů a Rusek po zahájení invaze na Ukrajinu emigrovalo. Další stovky tisíc především mužů v produktivním věku působí v armádě. To je problémem pro ruské podniky a firmy, které by chtěly expandovat.

Jak fungují sankce v globální ekonomice

První sankční opatření přijaly Evropská unie a Spojené státy po ruském napadení Ukrajiny v řádu dní. Od té doby schválily 15 balíků sankcí. Tři roky je už dostatečně dlouhá doba na to, aby se jim Rusko i globální ekonomika přizpůsobily.

9:57

Slovensko zná své povinnosti ohledně protiruských sankcí. A nepřerušujte mě, zlobil se poslanec Směru

Číst článek

„Ruská agrese rozhýbala světový ekonomický řád a globální ekonomika se teď už kvůli ní změnila asi nevratně,“ připomíná Jana Matesová.

Je ale důležité též připomenout, že Rusko čelilo sankcím už od roku 2014, kdy nezákonně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Tehdejší opatření byla podle Matesové dostatečně silná a rychlá, takže Rusko zaskočila.

V roce 2022 byla situace jiná. Sankce se totiž nepřijímaly v tak rychlém sledu – například prodej ruské ropy běžel ještě tři čtvrtě roku po začátku invaze. Přitom právě rychlost je pro efektivitu sankčních opatření v globální ekonomice zásadní.

„Sankce působí nějakou dobu. Musíte mít realistické cíle a musíte být schopni je dodržovat, ne obcházet,“ vysvětluje ekonomka.

Obcházení sankcí se nepodařilo zabránit už v období po roce 2014, což ukazuje i příklad Česka. Ani po roce 2022 nebyli všichni podnikatelé a politici odhodlaní kvůli napadení Ukrajiny omezit své obchody s Ruskem.

Rusko se na sankce připravilo

Ruský stát se podle Jany Matesové při plánování války na Ukrajině nachystal i na sankce. Zajistil si potravinovou soběstačnost, nechal bohaté Rusy převést svůj majetek do Evropy a přijal zákony namířené proti zahraničním firmám operujícím na ruském území. Vyzkoušel si také sílu hybridní a (dez)informační války nad evropským publikem.

„I kdyby se stalo, že v době agrese budou v západních státech u moci politici, kteří pochopí, že musejí demokracii svých zemí bránit, tak když populaci rozdělíte – a navíc znejistíte světový trh – voliči v demokratických zemích při příštích volbách ty politiky masově vymění. Čehož jsme svědky,“ poznamenává Matesová.

Zejména ale ruská centrální banka měla před únorem 2022 plné ruce práce s restrukturalizací rezerv, a to tak, aby měla i po případných restrikcích prostředky, se kterými bude moci obchodovat.

„Nicméně 300 miliard eur v rezervách jí zůstalo v západních zemích – ty byly zmraženy, a tak o ně přišla. To bylo asi to nejsilnější, co se Ruska dotklo,” popisuje ekonomka. Zhruba polovinu této částky ale dokázal podle jejích informací ruský stát zase během stejného roku vydělat, a to exportem ropy a plynu.

V čem sankce Rusko nejvíce bolí? Za jakých podmínek mohou v globální ekonomice vůbec taková opatření fungovat? A co předpovídají ekonomové ruskému hospodářství v roce 2025? Poslechněte si v audiozáznamu, je v úvodu článku.

Josef Pazderka, Ondřej Soukup, Daniela Vrbová, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme