Na otázky novinářů ohledně útoku na několikapatrový hotelový komplex Longan zatím neodpovědělo afghánské ministerstvo vnitra ani čínská ambasáda v Kábulu. Peking vládu Tálibánu oficiálně neuznal, je však jednou z mála zemí, která v Afghánistánu stále udržuje diplomatickou přítomnost.

Čína vlastní práva k mnoha významným projektům v Afghánistánu, včetně měděného dolu ve východoafghánské provincii Lógar, žádný z těchto projektů ale v současnosti nepokračuje.

Peking se již dlouho obává, že by se Afghánistán mohl stát útočištěm ujgurských separatistů z autonomní oblasti Sin-ťiang.

Afghánská města se v posledních měsících stala terčem bombových útoků, k některým z nich se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Za poslední měsíce se nejedná o první útok, při kterém se terčem stali cizinci. Při střelbě na pákistánské velvyslanectví 2. prosince byl zraněn člen ochranky, Islámský stát se k tomuto útoku přihlásil a potvrdil, že cílem byl vedoucí mise.

Tálibán u moci

V Afghánistánu se loni v srpnu chopilo moci islamistické hnutí Tálibán po odchodu asi 100 000 zahraničních vojáků v čele s Američany, kterých bylo kolem 60 000. V Afghánistánu sloužilo i několik stovek Čechů. Tálibán využil vzniklého mocenského vakua a po porážce afghánské vlády se ujal vlády nad zemí.

Tálibán zprvu sliboval umírněnost, za poslední rok ale významně omezil práva a svobody afghánských občanů, obzvlášť žen a dívek, a začal se vracet k tvrdému uplatňování práva šaría a některým praktikám běžným za jeho vlády v 90. letech minulého století. Tehdy byly běžné veřejné popravy, bičování a kamenování odsouzených.

První veřejnou popravu od loňského srpna Tálibán uspořádal minulý týden, kdy nechal popravit muže odsouzeného za vraždu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít