Hrozí v Afghánistánu etnické čistky? ‚V minulosti tomu tak bylo,‘ říká reportérka Procházková
Západní země pokračují v překotné evakuaci svých občanů i afghánských pracovníků z Kábulu. V areálu letiště se nachází tisíce Afghánců, kteří chtějí vycestovat ze země. Američtí vojáci se je v pondělí ráno snažili zahnat varovnou palbu do vzduchu. Letiště je uzavřené pro komerční lety a létají tam jen vojenská letadla. Na letišti vládne chaos. Situaci v zemi okomentovala pro Radiožurnál reportérka Deníku N Petra Procházková.
Jak se daří evakuovat Afghánce z Afghánistánu? Jak je to celé na kábulském letišti organizované, respektive neorganizované?
Situace se mění každou hodinu. Ještě v neděli odpoledne se zdálo, že existují nějaké evakuační seznamy, alespoň pokud vím za Českou republiku ale i jiné země. Lidé, kteří jsou na seznamech, byli kontaktováni a celkem ještě s mírnými obměnami bylo možné dostat se k bráně, která vede na vojenskou část kábulského letiště. Dnes je to mnohem problematičtější. Od rána tam panuje daleko větší hysterie a panika. Nahrnuli se tam lidé, kteří zjistili, že jsou pozastaveny civilní lety a snaží se dostat na vojenskou část. Některým se to podařilo. Obětí je pět až osm. Zatím jistě nevíme, jestli byli zastřeleni, nebo jestli byli udupáni a zahynuli v tlačenici. Někteří se věší na letadla, která startují. Je to hodně dramatické - za této situace se všem nemusí podařit dostat se včas na letiště k odletu daného letadla.
Je jiná cesta, jak opustit zemi než letecky? Tálibán prohlašuje, že umožní odchod každému, kdo chce…
Teoreticky ano. Tálibán ovládá celé území Afghánistánu kromě malých částí, jako například Pančírské údolí, o jehož budoucnosti se teď bude jednat. Talibán ovládá i hraniční přechody. Samo hnutí tvrdí, že nebude bránit lidem, aby odjeli. Sousední státy ovšem hranice zavřely, protože nevědí, co se bude dít, nevědí, co se dá od Tálibánu čekat.
Boje v Afghánistánu skončily, uvedl mluvčí Tálibánu. OSN požaduje novou férovou vládu
Číst článek
Nepouští ani ty, kteří by chtěli vycestovat. Navíc se lidé bojí odjet z Kábulu. Nevědí, co je čeká na těch cestách, které kontroluje Tálibán. Neví, na koho narazí. Tálibán sice deklaruje, že nikomu neublíží, ale je známa řada případů, kdy ten slib nedodrželi. Moc jiných cest, jak teď odjet ze země, v podstatě není.
Jaké máte zprávy o tom, jak se Tálibán chová na dobytých územích? I tam to asi bude případ od případu
Ano, to je zajímavé, je to poměrně různé. Víme, že v některých provinciích se zatím jakoby neděje nic. Tálibán se tam dokonce snaží novinářům ukázat, jak život běží ve starých kolejích. V jiných provinciích, těch, které dostal do správy řekněme někdo konzervativní, tam už se mluví o tom, že by děvčata neměla chodit do školy, že by neměla chodit v sandálech, do taxíku jsou vpouštěny pouze ženy v burce a tak dále.
Takže ano, něco se děje, ale zatím to nemá federální význam. Zatím je to opravdu v každé provincii jinak. Tálibán ale drží celý Afghánistán teprve druhý den, takže ještě můžeme očekávat změny.
Některé provincie byly nicméně dobyty už před několika dny, před týdnem. Kdo teď vládne na dobytých územích? To má Tálibán tolik bojovníků, aby v každé provincii mohl nechat své lidi?
Za prvé, řada těch provincií byla na příchod Tálibánu již připravena. Jsou to především provincie s převážně paštunským obyvatelstvem, jehož část Táliby vítala. Není žádný problém tam dosadit svého gubernátora a pokračovat plynule v chodu života jako předtím. V provinciích, kde žije smíšené obyvatelstvo – Tádžici, Hazárové -, tam je situace složitější.
Ale musíme si uvědomit, že část těch lidí, kteří s Tálibánem nesouzní, utekla do Kábulu. Podle mě teď nastává složitější situace i pro Tálibán. Musí ukázat, že umí území nejen obsazovat, ale moc také nastolit a udržet. O tom, jak to bude vypadat, se rozhodne v Kábulu.
Petra Procházková v Afghánistánu žila a zastupuje také sdružení Berkat, které v Afghánistánu pomáhá chudým afgánským ženám a dětem.
Která ta etnika jsou pro Tálibán nežádoucí? Hrozí tam třeba něco jako etnické čistky?
V minulosti tomu tak bylo. Nejpostiženějšími etniky byli Hazárové, což jsou lidé obývající především provincií Bámján. To je provincie, kde se nacházely ty slavné sochy Budhy, které Tálibán nechal rozstřílet. V ohrožení jsou také Tádžikové, druhá největší národnost po Paštůnech, která žije v Afghánistánu.
To jsou vlastně takoví úhlavní nepřátelé. Své problémy má Tálibán ale i s národnostmi, které žijí na severu Afghánistánu. Například s Uzbeky, s těmi také vždy válčili. Jde o to, zda se s místními autoritami Talibové dohodnou na neútočení a nechají lidi, alespoň nějakou dobu být. Nebo jestli dojde k represím tak, jak tomu bylo v devadesátých letech minulého století.
Dá se říci, kdo jsou ti, kteří jsou teď Tálibánem nejvíce ohroženi? Jsou to právě ti, kteří spolupracovali s vojáky mezinárodní koalice? A existují nějaké seznamy, kterými se Tálibán může řídit, nebo existují lidé ochotní informovat Talibánce?
Docela dost ohrožení jsou někteří bývalí členové nebo členové bývalé afghánské vlády. Část z nich už včera utekla ze země buď spolu s prezidentem Ghaním, nebo samostatně. To jsou lidé, kteří by mohli skončit ve vězení nebo ještě hůř. Ohrožení jsou ale především ti, kteří spolupracovali se západními armádami.
Nikoliv tolik ti, kteří pracovali pro humanitární organizace… I když to nikdy nemůžete říct s jistotou. Správně jste zmínila udávání, to je prostě všude na světě. Bylo to, a je to, i v Afghánistánu. Může na vás ukázat soused. Často je tam i zajímavá majetková motivace, protože lidé, kteří pracovali pro cizince, měli samozřejmě vysoké platy, které jim sousedé často záviděli. V případě jejich zatčení připadne část kořisti tomu, kdo je udal. Tyto případy také existují a stačí jen říct, že daný člověk nebyl jen pracovník humanitární organizace, ale také špión. A jeho osud je zpečetěn. Takže ano, tito lidé jsou v tuto chvíli nejohroženější.
