Americká politika se nebezpečně polarizuje. Můžou za to nevzdělanci, kteří všemu rozumí
Republikánského kongresmana Steve Scalise a tři další osoby postřelil ve středu na baseballovém hřišti na předměstí Washingtonu šestašedesátiletý levicový aktivista James Hodgkinson.
Redaktor magazínu American Interest Adam Garfinkle se zaměřil na nástup politického násilí v USA.
Incident oživil debatu o vlastnictví zbraní, a především demonstroval nebezpečnou polarizaci americké politické scény. Hodgkinson se na sociálních sítích projevoval jako radikální levičák, především se ale netajil nenávistí vůči republikánům.
„Před patnácti měsíci, v březnu 2016 jsem napsal, že s Donaldem Trumpem vstupuje do americké politiky silný prvek iracionality, s níž se nevyhnutelně dostaví i agresivita a násilnosti. Prezidentovi tehdy samozřejmě nešlo vytýkat, že by aktivizoval polovojenské složky nebo někoho udeřil pěstí. Budil však dojem, že svým stoupencům dává pro násilnosti zelenou. Několikrát řekl, že když nebude zvolen hlavou státu, lze očekávat nepředvídatelné nepokoje,“ píše Garfinkle v magazínu American Interest.
Eskalace protitrumpovského násilí
„Vzhledem k událostem na baseballovém hřišti v Alexandrii by bylo samozřejmě přesnější, kdybych tehdy předvídal, že může eskalovat i protitrumpovské násilí. Jenomže se mi to nezdálo pravděpodobné,“ přiznává autor. Čekal prý nějaké střety během Trumpovy inaugurace, k těm naštěstí nedošlo. Jinak ale v USA dochází ke stále většímu počtu útoků v univerzitních kampusech, včetně jedné chladnokrevné vraždy v Marylandu. A poměry se mohou zhoršovat.
Proč? Možná proto, že, slovy rappera H. Rap Browna „patří násilí do Ameriky stejně jako jablečný štrůdl“. Podle American Interestu by ale bylo chybou hodnotit historii normami dneška. Pravda, ke čtyřem zavražděným prezidentům mohl v březnu 1981 přibýt i Ronald Reagan, za to ale mohla především láska ke zbraním a jejich masové rozšíření. Dnes tentýž fenomén usnadňuje výbuchy politicky motivovaného násilí.
Američanům se nepodařilo dobýt za tři století celý kontinent a absolvovat krutou občanskou válku jen tak pro nic za nic. Vztah ke zbraním je zapsán v americké DNA.
Úpadek a zkaženost
Na druhou stranu se za poslední půlstoletí zase tolik politické agrese v USA nestalo. Nejblíže incidentu v Alexandrii je útok na senátorku Giffordovou z roku 2011, po dalších podobných incidentech ale člověk pátrá v paměti marně,“ píše American Interest.
Příčinu agrese vidí magazín v úpadku důvěry v americké instituce, polarizaci politiky a zhrubnutí politické debaty zásluhou sociálních sítí. Na vině může být i šíření drog, které ovlivňují lidské reakce, a také úpadek populární kultury díky záplavě drastických filmů. Jenomže nic nového to není, ve westernech se stříleli lidé i v 50. letech. Nová je ovšem kombinace výše zmíněných faktorů, které Američané nyní vstřebávají.
Dalším prvkem může být idea totálně zkaženého světa, která se v USA uchytává posledních 50 let. Výsledkem je úpadek sociální soudržnosti i důvěry a nárůst izolace jednotlivců. Člověk už ani nespočítá, kolikrát se v profilech masových vrahů objevují věty jako „byl to samotář“, „se sousedy nekomunikoval“, „ žil sám v karavanu“ a tak dále.
„Navíc se nemohu zbavit dojmu, že ostrá polarizace americké politické debaty má co dělat s polovzdělaností, kterou produkují dnešní školy. Jak kdysi řekl Mark Twain: Mýdlo a povinná školní docházka nepůsobí takové šoky jako masakr, ale dlouhodobě jsou jejich následky daleko horší,“ připomíná Adam Garfinkle v magazínu American Interest.
Arogance polovzdělanců
Davy Američanů s masově produkovanými diplomy z fakult druhořadých a ještě horších, zvyšují ve společnosti podíl lidí, kteří si myslí, že všemu rozumějí.
„Lidí s pevnými názory přibývá, a řečeno s Nietzschem, silné přesvědčení vadí pravdě víc než lži. Špatné vzdělání je horší než žádné, a to je stav nynější americké vzdělanosti,“ varuje American Interest. Velká sebejistota a přesvědčení o vlastní pravdě v kombinaci s politickým aktivismem vytvářejí toxickou směs. „Těžko říci s jistotou, o čem byl James Hodgkinson tak pevně přesvědčen, že se pokusil spáchat masovou vraždu, ale jisté je, že se netrápil sebemenšími pochybnostmi,“ poznamenává na adresu útočníka magazín.
Z jeho facebookového profilu, který byl krátce po útoku odstraněn, je zřejmé, že zkoušel studovat letectví v Illinois, ale školu několikrát změnil. Zapsal si jen některé přednášky, a nakonec nedokončil ani semestr. Vedle toho je zřejmé, že se intelektuálně živil pouze z kabelových televizí, zejména z nejrůznějších liberálních talkshow. Z toho samozřejmě nelze vyvozovat téměř nic.
„Dosud se nicméně zdálo, že se Američané umějí vyhýbat extrémním politickým stanoviskům. Nebylo by však divu, kdyby permanentní napětí v médiích nerozšířilo masový hněv natolik, že časem nebude šílený skutek politického fanatika tak ojedinělý, jak bychom si přáli,“ končí American Interest.
Strach a stres v USA
Skotský profesor na Stanfordově univerzitě Niall Ferguson v týdeníku Sunday Times poznamenává, že Spojené státy mají momentálně více než kterýkoli jiný stát předpoklady k eskalaci politicky motivovaného násilí.
„Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí bylo v roce 2015 zastřeleno v USA 36 252 lidí, z toho 13 tisíc bylo zavražděno. To je 90krát vyšší mortalita než v Británii,“ píše Ferguson. Jen na okraj si všímá, že zdaleka nejvíce mrtvých připadá na sebevraždu zastřelením, rovných 22 tisíc.
Zmíněná data souvisejí s dostupností zbraní. V USA je mezi civilisty zhruba 310 milionů střelných zbraní, což v přepočtu vychází přibližně na jednu zbraň na hlavu, ačkoli ve skutečnosti je vyzbrojeno jen 40 procent domácností.
Od začátku 90. let se počet usmrcení střelnými zbraněmi snižoval, mezi lety 2011 a 2017 ale opět poskočil a vzrostl o 17 procent. „Přesto je otázkou, zda je to setrvalý trend a opravdu se vracejí horší časy,“ píší Sunday Times.
Občanská válka č. 2?
Pravdou ale je, že masových vražd střelnými zbraněmi je dnes v USA více než kdy jindy. Od roku 1982 došlo v USA k 90 masakrům, a jen letos jich už bylo šest. Být fanatický aktivista Hodgkinson lepším střelcem, mohlo být masakrů už sedm. Tak jako tak je to horší statistika než za celá 80. léta. Většina těchto útoků ale neměla politickou motivaci. Šlo o zločiny vyšinutých jedinců. „Občanská válka zcela jistě nehrozí, politická polarizace a agrese ano,“ píše Ferguson.
Znepokojující však podle něj je zjištění historika Peter Turchina. Ten v nové knize Věk sváru naznačuje, že v americké společnosti panuje napětí podobné jako v poslední dekádě před vypuknutím války Severu proti Jihu. Tak jako tehdy zažívají USA početní růst elit, což vede k vnitřnímu soupeření nejbohatších. Obdobně také narůstá počet lidí nespokojených s klesající životní úrovní. A státní finance se pohybují v červených číslech.
Index politického stresu je v dnešních Spojených státech vysoký – na politické scéně padá až příliš mnoho výtek, nadávek a obvinění, sehnat slušnou práci vůbec není snadné a nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají stále více. „Jde o historický trend, který budí obavy. To, co vidím v americké politice, mi nahání stále víc a víc strachu,“ končí v týdeníku Sunday Times Niall Ferguson.
