Amerikanista: Panuje obava, že data federálních zaměstnanců zneužijí technologické firmy
Soud zastavil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nabídnutí zaměstnancům federálních úřadů odchodné, pokud před pátkem podají výpověď. Jde o součást plánu zeštíhlení federální vlády, kterým Trump pověřil miliardáře Elona Muska a jeho novou Skupinu pro efektivitu státní správy (DOGE). Skupině se podařilo získat údaje o milionech vládních zaměstnanců. Situaci vysvětluje pro Radiožurnál Petr Kopecký, amerikanista a rektor Ostravské univerzity.
Zaměstnanci se o nabídce odejít s půlročním odstupným dozvěděli z e-mailu, který byl nazvaný Křižovatka na cestě a někteří si prý mysleli, že je to nevyžádaná pošta. Už se někdy něco podobného na amerických federálních úřadech dělo?
Pokud vím, tak je to bezprecedentní krok. Co je pozoruhodné, je to, že e-mail podobného znění byl poslán zaměstnancům společnosti X (dříve Twitter) poté, co ji převzal v roce 2022 Elon Musk. Je tady docela zajímavá podobnost mezi dvěma kroky, za které měl oba zodpovědnost Musk.
Podle Bílého domu nabídku rezignace přijalo na 40 tisíc zaměstnanců. Někteří namítají, že podmínky tohoto plánu jsou nejasné. V pondělí se rozhodne, zda se situací bude zabývat soud. Je nyní jisté, že přinejmenším těchto 40 tisíc lidí z amerických federálních úřadů opravdu odejde?
Jisté to úplně není. Ta lhůta měla původně skončit už včera. Byla prodloužena do pondělka a času na rozmyšlenou ti zaměstnanci opravdu neměli. Na druhou stranu to bylo pro mnohé lákavé a podle dnešních údajů tu nabídku mělo vzít snad 65 tisíc federálních zaměstnanců.
To jsou zhruba tři procenta z celkového počtu dvou milionů federálních zaměstnanců. Cílem Trumpovy administrativy je ale redukce toho aparátu o pět až deset procent, tedy okolo 100 tisíc.
To, co bude následovat, je velmi nejisté. 65 tisíc zaměstnanců doufá, že po rezignaci budou pobírat plat až do konce září, jistotu ale nemají. Zejména odborové organizace považují tento postup za nezákonný. Zákonné důvody, pro které je ten krok kritizován, mají asi své opodstatnění. Vyjadřuje se k tomu řada expertů a právníků.
Je tedy možné, že by soud teoreticky všechny tyto výpovědi zneplatnil?
Teoreticky to možné samozřejmě je.
DOGE se podařilo získat přístup k vysoce utajovaným údajům o federálních zaměstnancích. Děje se tak v rámci jejich úsilí o převzetí kontroly nad hlavní personální agenturou vlády. Může se jim opravdu podařit agenturu takhle ovládnout?
Věřím, že ano. Okolnosti jsou poměrně zvláštní, protože lidé z úřadu opravdu získali přístup k velmi důvěrným datům z informačních a platebních federálních systémů. Díky snaze investigativních novinářů se podařilo zjistit totožnosti lidí z Muskova úřadu.
Řadu z nich dříve Elon Musk zaměstnával právě ve společnosti X, jsou tam také bývalí zaměstnanci společnosti Meta Marka Zuckerberga. Logicky panuje obava, že tato data mohou být zneužita právě těmito technologickými giganty. Na nezákonnost a velká rizika tohoto postupu upozorňují mimochodem i někteří republikáni.
Zhoršení pozice v Africe
Demokratický senátor Chuck Schumer to nazývá nepřátelským převzetím vlády. Historik Timothy Snyder píše o státním převratu, kdy pár desítek mladých mužů v civilu chodí od úřadu k úřadu a získává přístup k základním počítačovým systémům vlády. Podle svědků dokonce olepují věci na úřadech papírky s nápisem DOGE. Vidíte to podobně? Skutečně to nese znaky převratu?
Takto silné vyjádření bych v tuto chvíli nepoužil. Je ale velmi podivné, že tito lidé chodí po vládních úřadech a nejsou ani ochotní prokázat svou totožnost. Vznikají logicky spekulace o tom, kam to všechno vede, a stejně tak se používají silná vyjádření ze strany opozice, tedy demokratů a zmíněného Timothyho Snydera.
Musk se chlubí, že jeho tým ‚maže‘ úřady. Jeden jeho pracovník už musel rezignovat, prosazoval rasismus
Číst článek
Já bych si tyto výroky v tuto chvíli nedovolil, ale zároveň je třeba připomenout, že se všechno děje v kontextu záplavy bezprecedentních kroků.
Ani americká média nejsou schopna tyto kroky sledovat, protože jakmile upřou pozornost na jeden krok, tak přijde dalších pět. Za normálních okolností by to bylo pod obrovským drobnohledem jak opozice, tak médií, ale v tuto chvíli je to prostě příliš.
Chystají se desítky žalob, třeba i kvůli rozpouštění agentury pro mezinárodní pomoc USAID. Ta je zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí světa, co by její zrušení znamenalo?
Může to samozřejmě ohrozit různé humanitární programy, potravinovou pomoc, stejně tak i zhoršit pozici Ameriky mezi africkými státy. V Africe, jak dobře víme, se uchází o vliv hlavní rival Spojených států amerických, a to je Čína.
Je třeba říct, že stejně jako u některých dalších kroků hodil zpátečku i ministr zahraničních věcí. Ten říkal, že zdaleka ne všechny programy budou ukončeny, a už vyjmenoval i některé z těch, ve kterých by se mělo dále pokračovat. Asi si uvědomil, že to nebylo dostatečně promyšlené. Některé z programů spadajících USAID asi budou nadále fungovat.