Navalnému se po procházce udělalo špatně a ztratil vědomí. Lékaři podnikli vše, aby jej oživili, ale bezvýsledně. Konstatovali pak jeho smrt, citoval list Kommersant na svém webu z vyjádření vězeňské služby.

Server Meduza napsal, že podle zdroje prokremelské televize RT byla příčinou smrti krevní sraženina. Připomněl, že před dvěma dny Navalného mluvčí Kira Jarmyšová oznámila, že opozičník byl opět poslán za trest na samotku, už po sedmadvacáté.

Agentura TASS citovala Danila Gontara, který stojí v čele regionální komise dohlížející na situaci v nápravných zařízeních, který uvedl, že si Navalnyj na zdravotní potíže vůbec nestěžoval. Ani Navalného příbuzní podle něj o pomoc komisi nežádali. Komise se měla vydat do trestanecké kolonie na konci ledna, ale kvůli nemoci některých členů se cesta neuskutečnila.

Navalného spolupracovníci na sociálních sítích uvádějí, že nejsou s to potvrdit, anebo vyvrátit tvrzení ruských úřadů, že Navalného „zabili“ ve vězení, jak to formuloval šéf Navalného štábu Leonid Volkov. Podle jeho dalšího příspěvku není žádný důvod věřit státní propagandě a spíše „Putin zabil Navalného“, než že by „Navalnyj umřel“.

‚Násilnický stát‘

O smrti Alexeje Navalného byl už podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova informován také ruský prezident Vladimir Putin.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na informaci o smrti ruského opozičníka reagoval na síti X.

„Stále platí, že stejně jako se Rusko chová ve své zahraniční politice, chová se i ke svým občanům. Proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi, kteří sní o lepší budoucnosti, jako byl Němcov nebo nyní Navalnyj – uvězněný a umučený k smrti za to, že se postavil Putinovi. Čest jeho památce,“ napsal.

Podle francouzského ministra zahraničí Stéphana Séjourného ukazuje Navalného smrt realitu Putinova režimu. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs označil jeho skon za brutální vraždu.

A německý kancléř se ke smrti opozičního ruského politika vyjádřil slovy, že Navalnyj zaplatil životem za svou odvahu. „Jeho smrt je velmi smutnou ukázkou toho, jak se Rusko změnilo,“ uvedl německý kancléř.

Odpůrce režimu

Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu ruského prezidenta Putina, kterého obviňoval, že dal svého času rozkaz jej otrávit nervově paralytickým plynem ze skupiny novičok.

Poté, co se z otravy v Německu vyléčil, vrátil se v polovině ledna 2021 do své vlasti. Krátce na to byl zadržen a uvězněn – ve vězení byl letos už třetím rokem. Postupně dostal za různé delikty tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení – mimo jiné za extremismus. Stěžoval si na časté pobyty na samotce za banální přestupky.

Navalnyj veškerá obvinění odmítal s tím, že se jeho uvržením do vězení moskevský režim pouze snažil zbavit nepohodlného kritika.

Na konci prosince informoval jeho právník, že byl Navalnyj přesunut do trestanecké kolonie v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři. Za důvod Navalného přesunu považovali jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.

„Kreml nechtěl, aby Alexej v této době vydával nějaká prohlášení. Proto jsem si jistá, že Putin dal příkaz, aby byl Alexej někam převezen,“ řekla v polovině prosince jeho mluvčí Kira Jarmyšová.

Ihned po příjezdu ho měla vězeňská stráž zavřít na samotku.

„Chladněji než 32 stupňů pod nulou tu ještě nebylo. Ale i při takovém mrazu je možné se více než půl hodiny procházet, jen pokud se podaří nechat znovu vyrůst nos, uši a prsty. Máloco tak povzbudí jako procházka na Jamalu v 6.30 ráno,“ sarkasticky vylíčil minulý měsíc v příspěvku na sociální síti.

Trestanecká kolonie Poljarnyj volk, ležící asi 60 kilometrů za polárním kruhem, je pokládána za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku. Většina vězňů, kteří si tu odpykávají trest, byla odsouzena za vážné zločiny, podotkl tehdy Reuters.

pik, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít