Británie uvalí sankce na dva izraelské ministry. Nemohou do země a mají zmrazena aktiva
Británie, Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Norsko v úterý oznámily, že uvalily sankce na dva izraelské krajně pravicové ministry Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira. Svůj krok země zdůvodnily tím, že oba ministři „podněcují extremistické násilí“ namířené proti Palestincům na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, píše agentura AP.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar podle agentury Reuters označil rozhodnutí Británie za nehorázný a nepřijatelný krok, na který bude Izrael reagovat. O reakci podle Saara vláda rozhodne příští týden. Oba ministři krok Londýna zkritizovali
Civilisté jako živé štíty i zastrašování rodin. Veteráni popisují, co dělali v izraelské armádě
Číst článek
Ministrovi pro národní bezpečnost Ben Gvirovi a ministrovi financí Smotričovi, kteří oba podporují rozšiřování izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, bude do zmíněných pěti zemí zakázáno cestovat a rovněž již tam budou zmrazena aktiva.
Ministři zahraničí pěti zemí ve společném prohlášení uvedli, že oba ministři „podněcovali extremistické násilí a závažné porušování lidských práv Palestinců“. „Extremistická rétorika obhajující nucené vysídlování Palestinců a vytváření nových izraelských osad je děsivá a nebezpečná,“ uvedli.
Smotrič napsal na X, že se dozvěděl, že se na něj Británie rozhodla uvalit sankce za to, že brání vzniku palestinského státu. „Jsme odhodláni pokračovat v budování,“ uvedl s odkazem na výstavbu osad. Podle serveru The Times of Israel (ToI) se ministr takto vyjádřil při ceremoniálu u příležitosti výstavby nové izraelské osady nedaleko Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Ben Gvir mezitím na X s odkazem na britského premiéra Keira Starmera napsal: „Překonali jsme faraony, překonáme i Starmerovu zeď“. Oba podle ToI krok Londýna přirovnali k Bílé knize z roku 1939 o nové britské politice v mandátní Palestině, která zavedla kvóty pro židovské přistěhovalce.
Smotrič schválil rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, a vedl kampaň proti humanitární pomoci do Pásma Gazy, přičemž již dříve prohlásil, že do válečné zóny nepustí „ani zrnko pšenice“. Minulý měsíc prohlásil, že „Gaza bude zcela zničena“ a že Palestinci budou „ve velkých počtech odcházet do třetích zemí,“ uvedl deník The Times, který již dříve v úterý informoval o chystaných sankcích.
Ben Gvir se vyslovil pro nahrazení mešity Al-Aksá v Jeruzalémě synagogou a pro vyhnání Palestinců z Pásma Gazy. „Musíme podporovat emigraci. Podporovat dobrovolnou emigraci obyvatel Gazy,“ připomněl list.
U centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy bylo zabito čtrnáct lidí. Do davu měli střílet izraelští vojáci
Číst článek
Británie podobně jako řada dalších evropských zemí v poslední době zintenzivnila tlak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s cílem přimět ho ukončit izraelskou blokádu Pásma Gazy, kde podle řady mezinárodních expertů hrozí hladomor.
Britská vláda v květnu oznámila, že pozastavuje jednání o volném obchodu s Izraelem a že zavede nové sankce vůči izraelským osadám na Západním břehu Jordánu.
Britský ministr zahraničí David Lammy už dříve odsoudil Smotričovy výroky o možném zničení Pásma Gazy a přesídlení jeho obyvatel do třetích zemí. Kromě toho Lammy také označil nejnovější izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy za novou, temnou fázi tohoto konfliktu.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní tam vede válku v odvetě za teroristický útok Hamásu a jeho spojenců z října 2023. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.
Izrael po celém území Západního břehu už vybudoval více než stovku osad, v nichž žije přibližně 500 000 židovských osadníků s izraelským občanstvím. Tyto obce sahají od malých stanovišť na vrcholcích kopců až po plně rozvinuté komunity s obytnými domy, nákupními centry, továrnami a veřejnými parky.
Západní břeh je domovem zhruba tří milionů Palestinců, kteří žijí pod izraelskou vojenskou nadvládou. Většina zemí světa a Palestinci považují výstavbu izraelských osad na okupovaných územích za nelegální z pohledu mezinárodního práva a překážku k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
