Červená světla, rudé příkopy i pragmatismus na evropské pravici. Izolace Patriotů v europarlamentu má své meze
Před tři čtvrtě rokem vyhlásily frakce většinové koalice v Evropském parlamentu takzvaný sanitární kordon vůči nové nacionalistické skupině Patriotů pro Evropu. Tento krok odstavil zástupce stran Orbána, Le Penové či Babiše od vedoucích funkcí v europarlamentu. Dnes už tato frakce zbytku pravice tolik „nesmrdí“, i když se s ní třeba v přístupu k Rusku neshodne, potvrzují tři čeští europoslanci z tohoto tábora v podcastu Bruselské chlebíčky.
„Vždycky tam zabliká červené světlo: ‚Bacha, kdo ví, co za tím stojí, pojďme to hodně prověřit,‘“ líčí svůj přístup k návrhům od Patriotů europoslanec hnutí STAN a nejsilnější frakce evropských lidovců Jan Farský. Rozhodující je podle něj ale obsah, a ne to, kdo návrh podal.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s europoslanci Janem Farským (STAN), Jaroslavem Bžochem (ANO) a Ondřejem Krutílkem (ODS)
„Koalice v Evropském parlamentu je taková ‚dýchající‘ a není to tam tak vyhrocené jako v tom českém,“ přibližuje, proč evropští lidovci nejčastěji spolupracují ve většinové koalici se socialisty a liberály či Zelenými, ale nemají problém se v některých otázkách spojit s konzervativci a právě Patrioty.
Výjimkou jsou podle Farského například rezoluce na podporu Ukrajiny, které europoslanci za národovecké strany obvykle nepodporují. „Tohle je rudý příkop, přes který v žádném případě nemůžeme jít,“ odmítá místopředseda STAN rezolutně postoj Patriotů k těmto symbolickým prohlášením proti ruské agresi.
(Ne)sanitární kordon
Změnu přístupu kolegů z ostatních frakcí vnímá i europoslanec Patriotů z hnutí ANO Jaroslav Bžoch. „Cordon sanitaire tak, jak byl velmi tvrdě dán na začátku, dnes ne úplně u všeho platí,“ tvrdí s tím, že víc s Patrioty komunikují jak evropští lidovci, tak konzervativci. Získávají také zpravodajství zpráv a zákazy spolupracovat s nimi se už zcela nedodržují ani u socialistů nebo liberálů.
Státy EU se shodly na sankcích proti Rusům a Bělorusům. Maďarsko a Slovensko protlačily výjimky
Číst článek
„Snažíme se k tomu přistupovat pragmaticky,“ doplňuje Bžoch. Vyjma odříznutí od vedoucích funkcí v europarlamentu tak Patrioty podle něj tento sanitární kordon v práci nijak zásadně neomezuje.
„Může se stát, že se většina nakonec rozhodne jinak, ale to tak je a patří to k demokracii,“ je smířen s tím, že i přesto se návrhy Patriotů často neprosadí, protože rozhodující kolice je v europarlamentu jinde.
Hlasy, co nesmrdí
Pragmatický přístup k Patriotům zdůrazňuje také europoslanec ODS z frakce evropských konzervativců a reformistů Ondřej Krutílek. „Pokud Patrioti budou v pohodě s tím, že budou hlasovat pro naše návrhy, tak nám jejich hlasy nesmrdí,“ konstatuje s tím, že to odráží i posun doprava mezi členskými státy a nálady u voličů v Evropě.
Evropská komise představila plán k posílení obrany EU. ‚Mezinárodní řád se mění,‘ upozornila Kallasová
Číst článek
Tato spolupráce má ale podle Krutílka své limity. Ani konzervativci se s Patrioty třeba neshodnou na postoji k Ukrajině a k Rusku.
Jinde naopak ano, jak ukázal i případ revize nařízení o prověřování zahraničních investic ve výboru pro průmysl. V něm se právě Ondřej Krutílek a jeho kolegové z frakce ECR postavili na stranu Patriotů. Převážila ale nakonec většina sdružená lidovci pod vedením Farského.
Jak funguje toto domlouvání koalic v Evropském parlamentu? Do kterých „opatrnostních orbitů“ patří jednotlivé frakce? Jakou hrozbu představují toxické investice ze zahraniční? Proč je potřeba je prověřovat a jaké extrémní případy by mohly postihnout Česko? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky, audio je v úvodu článku.
