„Nepřezbrojujeme Dánsko proto, že chceme válku, ničení a utrpení. Činíme tak, abychom se vyhnuli válce, a také proto, že mezinárodní řád čelí vážným výzvám,“ řekla předsedkyně dánské vlády novinářům, přičemž upozornila na hrozbu ze strany Ruska.

„Rusko rychle přeměnilo svou ekonomiku na válečnou. Podle vládní analýzy lze proto očekávat četnější pokusy o destabilizaci Evropy,“ uvedla Frederiksenová. „Státy NATO musí posílit svou obranu,“ dodala premiérka.

V loňském roce Dánsko slíbilo investovat do obrany během deseti let 155 miliard dánských korun, v přepočtu 526 miliard Kč. Dnes oznámená částka 40,5 miliardy dánských korun bude k nim přidána.

Dánská vláda chce také prodloužit brannou povinnost na 11 měsíců. Nynější služba, která je ve většině případů čtyřměsíční, nestačí na to, aby se člověk naučil, co je nutné k plnění operačních úkolů NATO, uvedla Frederiksenová.

Při odvodech by podle ní měla fungovat plná rovnoprávnost. Odvody by se tak týkaly povinně mužů i žen.

Dánsko patří k zemím, které mají povinnou vojenskou službu. V praxi to ale vypadá tak, že mladí muži jsou sice formálně odvedeni, k výcviku ale pak už povoláni nebývají, protože personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci. Těch se podle premiérky přihlásí ročně kolem 4700.

Dánsko, které patří k zakládajícím členům Severoatlantické aliance, po skončení studené války snížilo své vojenské kapacity. Podle agentury Reuters Kodaň nyní přiznává, že se potýká s nedostatky při schopnosti bránit své území.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít