EU podpořila Švédsko v kauze plyšáků shozených nad Běloruskem
Evropská unie na krizovém mítinku vyjádřila jasnou podporu Švédsku. Unie mítink svolala kvůli diplomatické roztržce Švédska s Běloruskem. Ta vznikla po kauze s plyšovými medvědy, která měla upozornit na tamější nesvobodné poměry.
Švédská společnost při reklamní akci upozorňovala na nesvobodu, která v Bělorusku panuje, a shodila nad jeho územím z letadla plyšové medvědy.
Bělorusko reagovalo tím, že vyhostilo všechny švédské diplomaty. Unijní představitelé na schůze jednohlasně vyjádřili solidaritu se Švédskem.
„Bylo jasně řečeno, že to neznamená konec vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem. Na druhé straně ten stávající kontext ty vztahy dále zhoršuje. To je těžko zpochybnitelné,“ říká stálý zástupce při Politickém a bezpečnostním výboru EU v Bruselu Václav Bálek a doplňuje:
„Bylo zopakováno, že nás čeká další diskuse o restriktivních opatřeních vůči Bělorusku a tato událost v nich bude hrát nějakou roli.“
Debata o případných restrikcích by se znovu odehrála v politicko-bezpečnostním výboru. Ten se k tématu musí vrátit nejpozději do konce října.
„Teď samozřejmě záleží na běloruské straně. Součástí dnešního rozhodnutí je, že členské státy předají jasný vzkaz Bělorusku, individuálně ve všech hlavních městech členských států unie, v tom smyslu, že platí nějaká unijní solidarita, platí, že jsou nějaká pravidla hry, která se musí dodržovat,“ vysvětluje Bálek.
Evropská unie chce podle něj Bělorusku dát najevo, že je založena na hodnotách, mezi něž patří silný důraz na demokracii a lidská práva. A že to, co se stalo ve vztahu ke švédskému zastupitelskému úřadu, není něco, co přispívá k rozvoji vztahů.
Na základě dnešní diskuse připraví Evropská služba pro vnější činnost základní prvky toho, co by příslušná sdělení členských států vůči běloruským velvyslancům měla obsahovat. Jednotlivé státy si pak zřejmě pozvou na ministerstvo zahraničí běloruské velvyslance a nótu jim předají.
Kauzu plyšových medvídků nad Běloruskem okomentovala také koordinátorka projektů Běloruského centra společnosti Člověk v tísni Olena Ivatsiv
„Jde o to, aby ten vzkaz, který dostane běloruský velvyslanec v Praze, Paříži či Londýně, byl stejný, byl silný, byl jasný. Aby běloruským orgánům bylo jasné, že máme pravidla a očekáváme, že i oni budou podle nich hrát,“ dodává Václav Bálek.
Koordinátorka projektů Běloruského centra společnosti Člověk v tísni Olena Ivatsiv reakci Běloruska na švédskou akci vysvětluje tím, že se Lukašenkův režim cítí ohrožený.
„Zveřejnění jakýchkoli fotografií, informací nebo pohledů na to, co se stalo, je pro režim nebezpečné. Všichni víme, že je mnohem snazší držet obyvatelstvo v nevědomosti, aby nevědělo, co si o situaci v jeho zemi myslí v jiných evropských státech,“ říká Ivatsiv a pokračuje:
„Takováto akce Švédů ukazuje, že oni podporují ochránce práv v Bělorusku, že podporují obyčejné občany, pracovníky nevládních organizací. To je samozřejmě pro Lukašenkův režim nepříjemné, aby Bělorusové věděli, že je v Evropě podporují.“
Svobodný přístup k informacím v Bělorusku drhne. „Co se týká přístupu k internetu, existuje možnost zablokovat některé stránky a Bělorusové se na ně nemohou dostat. Když chcete použít wi-fi síť, musíte se prokázat pasem, totéž platí pro telefonování. To nám připadá zvláštní,“ uzavírá Ivatsiv.
