Německo nesplní klimatické cíle pro rok 2030, oznámila odborná komise. Voliče ekologie už neláká
Německo podle všeho nesplní své klimatické cíle do roku 2030 – a to i přesto, že vládu k tomu vážou zákony s přesně stanovenými limity. Oznámila to expertní komise, která má na celý proces dohlížet. Emise skleníkových plynů podle ní klesají až příliš pomalu. Problém spatřuje i v sociálních dopadech opatření, která podporují nerovnost v oblastech bydlení či dopravy.
Odborníci ve své zprávě varují, že současná opatření umocňují sociální rozdíly. Stát sice prokládá klimatické zákony různými podpůrnými programy, jenže jejich pravidla jsou nastavena tak, že z toho těží spíše bohatší část společnosti, hlavně u věcí spojených s bydlením a dopravou.
Merz udělal z voleb referendum o sobě. Hlasováním s AfD může poslat Německo do turbulentních časů
Číst článek
Německo prý ale tak jako tak nedělá dost pro to, aby splnilo své zákonem stanovené cíle. Za poslední tři roky prý sice emise oxidu uhličitého klesly o 11 procent, což komise kvituje, ale tohle tempo nestačí. Největší pokrok je vidět v energetice, stát ale pořád zaostává v dopravě, mimo jiné kvůli nízkému zájmu o elektromobily.
Podle odborné komise proto bude mít příští vláda co dělat, aby proces urychlila. V Německu totiž od roku 2019 platí klimatický zákon, ve kterém jsou stanoveny cíle pro jednotlivé roky a časový harmonogram.
Pokud se neplní, můžou státu hrozit žaloby a on musí reagovat – ostatně před čtyřmi let mu německý ústavní soud nařídil, že musí své cíle jasně a důsledně plnit, aby proces byl spravedlivý a mladší generace to v budoucnu neodnesla za dlouhé váhání současnosti.
Ekologie však už není pro voliče prioritou. Zatímco při minulých volbách byla klimatická politika tak důležitá, že ji do programu zahrnovaly v podstatě všechny strany, i ty, které vyloženě nechtěly, tentokrát je na okraji veřejného zájmu. Němce teď zajímá hlavně migrace, bezpečnost a hospodářství.
Rušení opatření by situaci zhoršilo
Konzervativci, kteří jsou favorité voleb, dokonce naznačují, že by mohli některé klimatické programy odbourat. Třeba zákon o vytápění novostaveb, do kterých by se už nemělo dávat topení na fosilní paliva. Odborný tým možnou budoucí vládu předem nabádá a vyzývá ji, aby nic nerušila, protože opětovná sázka na uhlí a podobné zdroje by situaci akorát zhoršila.
Zajímavý je pohled na to, jak se němečtí politici staví k atomové energii, od které se spolková republika už oficiálně odvrátila. Některé strany sice opětovné využití jádra nevylučují, ale všechno naráží na prostý fakt, že energetika v Německu je v rukou soukromých společností a žádná nevidí ekonomický smysl v tom, proč do této oblasti znovu ve velkém investovat.
Německo podezřívá ruské tajné služby ze sabotáže kvůli stovkám poškozených aut
Číst článek
Výzvu pro Německo představují i přísnější emisní pravidla Evropské unie, za dva roky by jejich zavedení mohlo vést ke zdražení všech fosilních paliv – od benzinu až po zemní plyn. Podle odborného týmu se tak umocní to, co se dá nazvat energetická chudoba, kdy mnoho sociálně slabých domácností bude mít problém zaplatit výdaje na proud, vytápění a palivo.
Autoři studie proto nabádají německé politiky, aby se do budoucna zaměřili právě na podporu chudší části společnosti a ideálně zavedli specifický nový druh sociální dávky, která by mířila právě na dopady klimatické politiky.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung ale kvůli volbám panuje nervozita i v byznysu, hlavně u společností spojených s větrnou energií. Ty jednotně volají po tom, aby příští vláda upravila stávající pravidla, protože ta současná jsou prý až příliš svazující, než aby se s nimi daly splnit současné cíle spojené s přechodem na obnovitelné zdroje energie.
