Europoslanci s konečnou platností zamítli smlouvu ACTA
Evropský parlament odmítl s konečnou platností smlouvu proti padělatelství (ACTA). Proti přijetí smlouvy hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se zdrželo hlasování. Smlouva, jejíž návrh vyvolal protesty v řadě zemí světa včetně Česka, tak už v EU nemůže vstoupit v platnost.
Zamítnutí smlouvy se očekávalo, už dříve ji totiž odmítlo 5 výborů, včetně klíčového výboru pro mezinárodní obchod.
Pravomoc odmítnout mezinárodní obchodní smlouvu využil Evropský parlament poprvé, tuto možnost získal až díky Lisabonské smlouvě koncem roku 2009.
Podle parlamentního zpravodaje pro návrh ratifikace tohoto dokumentu, britského poslance Davida Martina, je dohoda ACTA velmi vágním dokumentem a ponechává řadu nezodpovězených otázek.
Hosty Ozvěn dne byli ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská a europoslanec za ČSSD Pavel Poc
Může prý být také nesprávně vykládán a mohl by dokonce ohrozit občanské svobody. Zároveň však potvrdil, že je nutné najít způsob, jak účinně chránit práva duševního vlastnictví v EU.
Evropský parlament čelil během projednávání smlouvy ACTA silnému nátlaku ze strany občanů, kteří poslance vyzývali, aby dokument neschválili. Parlament také dostal petici s 2,8 miliony podpisy lidí z celého světa, v níž žádali odmítnutí smlouvy.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby z ODS nemá rozhodnutí Evropského parlamentu jakýkoli dopad do českého právního řádu.
„Myslím si, že pro Evropskou unii je důležité hledat nějaký nový model. Pro nás ACTA měla smysl pouze v momentu ochrany českého vývozu mimo Evropskou unii. Tam samozřejmě jde o to hledat model ochrany duševních práv právě v oblasti internetu,“ říká Kuba a premiér Nečas dodává: „Když to řeknu zjednodušeně, tak například krteček by hlasoval pro ACTA.“
Pro hudební průmysl se podle ředitelky české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petry Žikovské v České republice nic nezmění:
„Pro nás to není velká rána. Já v tomto ohledu zůstávám konstantní. Já jsem říkala předtím, než ta smlouva šla do parlamentu, že se pro hudební průmysl v České republice nic nezmění, ať už smlouva bude nebo nebude přijata. Z praktického hlediska se tady pro nás nic nezmění a já to nepovažuji za zásadní signál.“
Podle ní byla smlouva obecná a konkrétních ustanoveních málo. „My spíš spoléháme na chystanou změnu směrnice o vymáhání práva k duševnímu vlastnictví, kterou navrhuje Evropská komise. Tam se mohou odehrát zásadní změny,“ vysvětluje Žikovská a pokračuje:
„Legislativa se samozřejmě musí změnit, protože situace se hodně posunula od fyzických nosičů k prodeji hudby přes internet. Legislativa se internetovému prodeji musí nějakým způsobem přizpůsobit.“
Smlouva ACTA měla ochránit autorská práva a být zbraní proti nelegálnímu kopírování, počítačovému pirátství a přílivu padělaného zboží na evropské trhy.
Podle kritiků ale ACTA může ohrozit svobodu na internetu a volný přístup k informacím, omezuje občanská práva a zavádí proces presumpce viny při zjišťování, jestli někdo porušoval práva duševního vlastnictví na síti.
