Evropa je rozmazlená svým bohatstvím, musí se hýbat směrem k inovacím. Zdroje na to má, míní Horská
Evropská unie by měla odstranit administrativní překážky, které brání volnému pohybu služeb a kapitálu a měla by víc investovat do inovací. Tak zní návod na konkurenceschopnost EU, který se ale nedaří promítnout do praxe. „Je to asi první akční plán, který by měl obsahovat konkrétní kroky reflektující Lettovu a Draghiho zprávy o tom, v jakém stavu Evropská unie je,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská.
Jak dodává, za poslední roky se směrem ke zvyšování konkurenceschopnosti v Unii nepodniklo prakticky nic. „Měli jsme tady nějaké strategie jako Fit for 55, která byla zaměřená na dotace a zelenou transformaci. Doufám, že na tohle teď bude Komise klást menší důraz.“
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády
Evropa je na tom totiž velmi dobře, pokud jde o životní úroveň a sociální smír a stabilitu, ovšem zaostává v inovativnosti a ve schopnosti reagovat na nové impulzy a výzvy.
„Jsme možná až moc rozmazlení tím, jaké ekonomické a životní úrovně jsme dosáhli, a máme pocit, že nám to stačí. Ale svět kolem nás se hýbe a my se musíme hýbat s ním,“ zdůrazňuje členka Národní ekonomické rady vlády.
Za problém Evropy označuje upřednostňování dotací před podporou investic a obrovskou byrokracii, která firmám brání v růstu. Takzvaný Kompas konkurenceschopnosti proto cílí na snížení administrativní zátěže, a to o čtvrtinu. Horská se ovšem pozastavuje nad tím, zda je to dost a jestli by unijní ambice neměly být větší.
Cestu vidí v posilování evropského vnitřního trhu, podle Kompasu by na něm firmy mohly působit v rámci speciálního režimu. „Spolupráce národních států je podle mě jednou z cest, jak může Evropa reagovat na nacionalismus vycházející z Ameriky i na rostoucí ambice Číny a dalších asijských ekonomik,“ doplňuje.
Šance pro nový průmysl
Americký prezident Donald Trump po spojencích v NATO chce, aby na obranu vynakládali pět procent HDP. Horská ale s odkazem na Draghiho zprávu upozorňuje, že přes 60 procent evropských obranných výdajů už dnes jde do Spojených států za nákup zbraní a technologií.
„Pokud bude Evropa zvyšovat své výdaje na obranu, měla by se také starat o to, aby to nebyly jen americké stíhačky, ale i technologie pocházející z Evropy. Musíme mít stejně tvrdé postoje jako Trump, protože on proti sobě chce silného partnera, který umí bouchnout do stolu a začít obchodovat, ne kňouraly a ufňukánky,“ upozorňuje.
26:09
Evropa musí přejít na Trumpův přístup, pokud chce s USA spolupracovat i soutěžit, doporučuje Švejnar
Číst článek
Horská také poukazuje na to, že Unie jen nezaostává, ale v oblasti veřejných služeb, jako je zdravotnictví, školství nebo doprava, je na tom výrazně lépe než Spojené státy. Neměla by se také vzdávat své ambice na větší udržitelnost, protože to vytváří prostor pro ekonomický růst.
„Zelená ekonomika má v Evropě velký potenciál, jsou to technologie na filtrování zplodin, měřidla, biotechnologie. Musíme přestat zachraňovat starý průmysl, ale přemýšlet, jak se skrze inovace může stát průmyslem novým a být konkurenceschopným dodavatelem zelených technologií,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Kde ale vzít prostředky na investice? Horská se domnívá, že jich Evropa má dostatek, ale nevyužívá je efektivně. Evropské domácnosti ročně uspoří asi 1400 miliard eur, ale 300 miliard eur odchází na zahraniční kapitálové trhy. Investiční potřeba k tomu, aby Evropa inovovala a rostla, je přitom podle Draghiho 800 miliard eur ročně.
„Zdroje jsou, jen musíme tyto velmi konzervativní úspory dostat do ekonomiky a aktivovat domácí kapitál na zatím neexistujícím jednotném kapitálovém trhu v Evropě,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
