Evropa loni zaznamenala druhý nejteplejší rok v historii měření. Teplota roste nejvíc na světě
Celoroční průměr evropských teplot byl loni druhý nejvyšší v historii záznamů, předčil jej jen rok 2020. Loňské léto bylo v Evropě dosud nejteplejší a doprovázely jej mimořádně dlouhé a intenzivní vlny veder na západě a severu kontinentu. V celosvětovém měřítku se rok 2022 zařadil na páté místo. Vyplývá to z úterní zprávy agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus.
Evropa podle jejích měření zaznamenala nejvyšší emise škodlivých plynů z lesních požárů za uplynulých 15 let a stejně jako v posledních letech rostla koncentrace oxidu uhličitého a metanu v ovzduší.
Evropské rozdíly
V řadě zemí západní a jižní Evropy byl loňský rok nejteplejší v historii, v ostatních částech kontinentu se však zařadil až za několik teplejších roků z poslední doby.
OVĚŘOVNA: Zastavilo se globální oteplování? Jde o chybný výklad grafů, shodují se odborníci
Číst článek
Celkově byl podle úterní zprávy o 0,3 stupně Celsia chladnější než rok 2020 a o desetinu stupně teplejší než další roky v pořadí – 2014, 2015 a 2019. V celé Evropě kromě Islandu byly roční teploty vyšší než průměr let 1991–2020.
Zpráva v souladu s dalšími podobnými výstupy konstatuje, že teplota v Evropě se za posledních 30 let zvýšila více než dvakrát proti celosvětovému průměru a její nárůst je nejvyšší ze všech kontinentů na světě.
Teplotně nadprůměrné bylo zejména léto, což v kombinaci se suchým počasím vedlo k neobvykle vysokému počtu požárů v jihozápadní Evropě, zvláště ve Francii a Španělsku.
Klimatická změna
„Rok 2022 byl dalším rokem klimatických extrémů v Evropě i na celém světě. Tyto události zdůrazňují, že již nyní pociťujeme ničivé důsledky našeho oteplujícího se světa,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service Samantha Burgessová.
6:10
Greta Thunbergová vydala Knihu o klimatu. Na nejdůležitějším příběhu naší planety ale nic nezmění
Číst článek
Úterní zpráva je podle ní dalším potvrzením toho, že nejhorším důsledkům může lidstvo předejít pouze v případě, že „urychleně sníží emise uhlíku a rychle se přizpůsobí měnícímu se klimatu“.
V celosvětovém měřítku byl loňský rok o 0,3 stupně Celsia nad průměrem období 1991 až 2020. Například v některých částech Sibiře či severní Antarktidy překročily teploty tento průměr o dva stupně. Antarktického mořského ledu ubylo natolik, že jeho minimální rozsah byl nejnižší za 44 let satelitního sledování.
Zpráva zmiňuje také dlouhotrvající vlny veder v Pákistánu, Indii a Číně a rozsáhlé záplavy v Pákistánu.
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se loni zvýšila přibližně o 2,1 ppm (částic na milion molekul vzduchu), což je podobné tempo jako v posledních letech. Dále narostla i koncentrace metanu v ovzduší, která se zvýšila méně než v rekordních případech posledních dvou let.
