Pokrok v reformě soudnictví, neefektivní řešení střetu zájmů. Evropská komise hodnotila právní stát v Česku
Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Vyplývá to z ročního hodnocení stavu právního státu v zemích Evropské unie, které v úterý zveřejnila Evropská komise. Nedostatky vidí v zavádění do praxe vládní protikorupční strategie. Negativně hodnotí zejména v Maďarsko a Polsko, které se snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty.
Pluralita médií v zemi sice podle komise zůstává zaručena, médiím těžce zasaženým covidovou krizí se však nedostalo veřejné podpory a volbu členů Rady České televize provázejí politické tahanice.
Brusel doporučil schválit český národní plán obnovy. Praha ale musí vyřešit Babišův střet zájmů
Číst článek
Podle komise Česko od loňska pokročilo v zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.
České zákony podle komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce.
„Co se týče korupce ve vyšších sférách, vyšetřování a audity využití fondů EU na národní a evropské úrovni nedávno získaly důkazy o střetech zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Na jejich základě začal případ vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce,“ uvedla v úterý komise o situaci v Česku.
Auditoři Evropské komise letos dospěli k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten podle závěrů auditu stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.
Podle komise v oblasti médií Česko učinilo pokrok přijetím pravidel, která zvyšují transparentnost vlastníků médií. Český právní systém zároveň dostatečně zaručuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pracuje efektivně, práci Rady České televize nadále ovlivňují politické spory, uvedla Evropská komise.
Komise zároveň podotkla, že v době pandemie covidu-19 přijali čeští zákonodárci téměř polovinu nových právních úprav ve zrychleném řízení, což omezilo možný vliv občanů či organizací. Zmínila se i o politických sporech o vyhlašování nouzového stavu či o skutečnosti, že české soudy nařídily zrušení některých výjimečných opatření vyhlášených vládou.
Negativní hodnocení Maďarska a Polska
Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí. „Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné,“ uvedla komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.
U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ uvedla komise.
Úterní hodnocení nemá praktický vliv na vývoj řady řízení, která komise v minulosti zahájila s oběma zeměmi. EK však tvrdí, že k němu může přihlédnout při využití nových pravidel spojujících čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Komise k němu poprvé hodlá sáhnout na podzim a europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.
