Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti sankcím se ale podle bruselského serveru Politico stavěla Česká republika a Maďarsko.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí jejich spojování s postihy vůči Hamásu.

Nakonec sedmadvacítka sankce vůči palestinské radikální organizaci, která stála za teroristickými útoky na Izrael z loňského října, a izraelským osadníkům přijala odděleně.

Z pohledu České republiky bylo důležité rozdělit v čase sankce proti osadníkům a proti teroristům z Hamásu, řekl mluvčí české diplomacie Daniel Drake. „To se povedlo, a proto Česko podpořilo zařazení násilných osadníků na lidskoprávní sankční seznam EU. Porušování lidských práv nám vadí po celém světě,“ uvedl.

Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, uvalily letos i Spojené státy.

Evropská unie, Británie a více než desítka dalších zemí již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu.

Násilnosti vůči Palestincům se v tomto regionu objevovaly už před 7. říjnem, po útocích na Izrael jich ale prudce přibylo.

Jeden z loňských útoků židovských osadníků na Palestince dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít