Finsko-švédský tandem chce do NATO. ‚Ruská agrese situaci zcela změnila,‘ vysvětluje analytik Iso-Markku
- Od devadesátých let se severské státy Finsko a Švédsko vyznačovaly neutralitou ve své obranné politice.
- K Evropské unii se připojily v roce 1995, vstup do Severoatlantické aliance ale ještě v lednu odmítaly. Nyní se obě země rozhodly oficiálně podat přihlášku o členství.
- „Ruská agrese na Ukrajině situaci zcela změnila. Zdůraznila hodnotu vojenského odstrašení a bezpečnostních záruk, které může poskytnout pouze NATO,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz finský analytik Tuomas Iso-Markku.
„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla v neděli premiérka Finska Sanna Marinová po boku prezidenta Sauli Niinistö. Společně oznámili, že země požádá o členství v Alianci. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ve kterém se na toto téma vede aktuálně debata.
Země chce tímto krokem podle výzkumníka z Finského institutu pro mezinárodní otázky maximalizovat svou vlastní bezpečnost. Hranici Finska a Ruska totiž tvoří téměř 1350 kilometrů. „Nejde o krok, který je namířen proti komukoli,“ sdělil Tuomas Iso-Markku pro server iROZHLAS.cz.
Vstup do NATO podpořila i švédská vládní sociálnědemokratická strana. Požádat o členství se oficiálně země rozhodla v pondělí.
Podle experta je to jejich nezávislé rozhodnutí: „Švédsko je nejbližším partnerem Finska a obě země velmi úzce spolupracují v zahraničních, bezpečnostních a obranných otázkách. Aby tato spolupráce pokračovala a prohlubovala se, je nezbytné, aby podnikly stejné kroky.“
Podpora ve veřejném prostoru
Odklad zapojení se do Aliance byl způsoben dvěma hlavními důvody: Finsko si chtělo udržet fungující vztahy s Ruskem, což jak ukázala válka na Ukrajině, už dál není možné, předpokládá analytik Iso-Makku.
Zásadní změnou pak prošel postoj občanů k NATO. Od devadesátých let lavíroval na 20 procentech. Proměna nastala po ruské invazi, v jejímž přímém důsledku vzrostla podpora pro vstup do NATO o 11 procent.
Finland's historic decision to seek NATO membership is all about Russia's invasion of Ukraine, which upended Finnish public opinion. Polls since 1998 never found more than 30% support for joining NATO (see below). But in a poll conducted last week (not shown), 76% were in favour.
22:20 – 12. 05. 2022
Podle posledního průzkumu veřejnoprávní společnosti Yle podporuje vstup Finska do NATO 76 procent obyvatel. Obdobná situace platí pro Švédsko.
Předpoklady vstupu
Vstup do organizace by v případě severských zemí mohl být poměrně rychlý. Obě jsou s ní již úzce spjaty – účastní se společných cvičení a jasně splňují politické požadavky na členství, včetně demokratického systému vládnutí a tržního hospodářství.
Vstup Finska a Švédska do NATO je oboustranně výhodný. Státy by získaly bezpečnostní záruku článku 5, který se týká kolektivní obrany a Aliance by disponovala novými možnostmi ve strategicky důležitém regionu.
Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do NATO, přiměla je k tomu válka na Ukrajině
Číst článek
Obě severské země se mohou opřít o svá vojska. V případě Finska je pozoruhodné, že při populaci 5,5 milionu obyvatel je síla jeho armády v evropském srovnání nadprůměrná, zmiňuje ve své studii Nadace pro vědu a politiku (SWP). V případě války disponuje silou 280 tisíc vojáků, které může rozšířit o zálohy až na 870 tisíc. Vysvětlení je jednoduché: po konci studené války v zemi zůstala branná povinnost, připomíná server War in the Rocks.
Podle Ústavy je každý finský občan povinen účastnit se národní obrany, ale pouze muži ve věku 18 až 60 let musí nastoupit na vojenskou službu. Ta trvá šest, devět nebo 12 měsíců, po nichž následují zkoušky. Ženy se mohou přihlásit dobrovolně. Pro brannou povinnosti je široká podpora mezi finskou veřejností.
Pro srovnání: Švédsko, které disponuje dvojnásobnou populaci než Finsko, má aktivních přibližně 24 tisíc vojáků a zálohu téměř 32 tisíc, uvádí War in the Rocks. Do třetice – členský stát NATO Norsko – které je co do počtu obyvatel stejně velké jako Finsko, ročně vycvičí přibližně 10 tisíc branců a má 16 tisíc aktivních vojáků.
Jako člen Aliance by zejména Finsko významně posílilo regionální obranu severního křídla NATO a hrálo ústřední roli v obraně celého regionu Baltského moře, včetně pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska, zmiňuje SWP.
Výhrady
Problém by mohl představovat ratifikační proces. S připojením musí souhlasit všech 30 členů Aliance a třeba Turecko již vyjádřilo výhrady. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Naše závislost na bezpečnostních garancích USA je neudržitelná, tvrdí exministr Petříček
Číst článek
Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin podle agentury Reuters o víkendu řekl, že Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. „Chceme jen, aby se o tomto tématu (angažování PKK) mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
„Turecko už bylo například rezervované k přijetí plánu na posílení obrany východního křídla, protože chtělo zároveň posílit bezpečnostní garance v jihovýchodní oblasti, která je pro něj klíčová, a to zejména s ohledem na své problémy na hranicích se Sýrií, Irákem a podobně. Nakonec se podařilo najít kompromis,“ připomněl v pořadu Interview Plus bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Kvůli přesvědčení Turecka už Švédsko oznámilo, že do země vysílá skupinu diplomatů. „Švédsko patří mezi země s velkou zkušeností v diplomatických jednání. Turecko přes různé lavírování si je vědomo přínosu Severoatlantické aliance i pro jeho vlastní bezpečnost,“ dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ale v pondělí večer vzkázal, že diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád.
Putinova reakce
Připojení se k Alianci nese s nelibostí také Kreml. Finský prezident své záměry v sobotu telefonoval Vladimiru Putinovi. Ruský prezident měl prohlásit, že by taková změna finské zahraniční politiky měla negativní dopady na bilaterální vztahy obou zemí.
I spoke with Putin. The conversation was direct and straight-forward and it was conducted without aggravations.
presidentti.fi/en/press-relea…
12:56 – 14. 05. 2022
„Ve Finsku se hovoří o různých typech scénářů, především o kybernetických útocích a hybridních operacích, protože Rusko již v minulosti takové metody použilo. Obecně však panuje pocit, že Finsko je relativně dobře připraveno,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Iso-Markku.
Že by došlo k otevřenému konfliktu je podle něj ale nepravděpodobné, přestože je těžké odhadovat, co ruské vedení plánuje. „Nicméně jejich vojenské kapacity nejsou neomezené a v současné době jsou ruské síly svázány ve válce na Ukrajině,“ doplnil.
Putin svým způsobem tlačí Finsko a Švédsko do náručí NATO, napsal v komentáři pro The New York Times na konci dubna bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance a někdejší dánský premiér Anders Rasmussen. Zmínil v něm, že ruský prezident během oznámení o invazi napadal struktury organizace, což mu ale kýžený výsledek nepřineslo.
„Ironií kruté Putinovy války na Ukrajině je, že docílí pravého opaku: NATO vzejde z této krize větší, silnější a jednotnější,“ poznamenal Rasmussen.