Gruzínský sen po pokusu o ‚poklidnou revoluci‘ přitvrzuje. Chce ukončit protesty, míní novinář

V sobotu 4. října svolala gruzínská opozice demonstraci s cílem, kterou nazvala "poklidná revoluce" | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Gruzíni se obávají stupňujících se zásahů proti občanské společnosti, která je už několik měsíců terčem útoků ze strany vlády. Situace by se mohla ještě zhoršit po velkém chaotickém protestu z minulé soboty k příležitosti konání komunálních voleb, který rozehnala policie. Premiér ho následně označil za puč a chce stíhat opozici a demonstranty. „Vláda nás všechny onálepkovala jako zahraniční agenty,“ říká pro iROZHLAS.cz novinář Mikheil Gvadzabia.

Tbilisi Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatýkání opozičních politiků, vyhrožování novinářům a aktivistům, odklon od proevropského směřování k Rusku. Proti tomu všemu už téměř rok, více než 300 dní v kuse, protestují Gruzíni v centru hlavního města Tbilisi. Postupný tlak na občanskou společnost v čele s nezávislými médii a neziskovými organizacemi se už několik měsíců stupňuje a po událostech z minulé soboty plánuje vláda ještě přitvrdit.

Pokus o revoluci

Demonstrace na Rustaveli třídě před budovou parlamentu v hlavním městě se konají pravidelně od loňských parlamentních voleb, které mezinárodní pozorovatelé prohlásili za zmanipulované, a ukončení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Zpočátku masové protesty ale začaly postupně ochabovat a z tisícového davu se v posledních měsících stal spíše stovkový či menší.

Příkladem toho je i Sandro Kolbaia, který se jich v prvních měsících pravidelně účastnil. „Kvůli vyčerpání, strachu z pokut a časové náročnosti jsem ale postupně chodit přestal. Čekal jsem na další velký protest,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Policie na demonstranty použila slzný plyn a vodní děla, masky také protestujícím pomáhají proti kamerám, které rozpoznávají obličeje | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

V sobotu 4. října se dočkal. Opoziční lídři svolali opět velkou demonstraci k příležitosti konání komunálních voleb po celé Gruzii, které z velké části opoziční strany bojkotovaly, popisuje britský server BBC.

Oproti předchozím spontánním protestům byl tento organizovaný konkrétními lidmi a nazývali ho „poklidnou revolucí“. „Bylo to plánované dopředu. Někteří opoziční politici začali hovořit o tom, že je potřeba zorganizovat velké shromáždění,“ míní gruzínský novinář Mikheil Gvadzabia z nezávislého média Open Caucasus Media s tím, že cílem bylo svrhnout 13letou vládu Gruzínského snu.

‚Pokus o státní převrat zahraničními agenty.‘ Premiér Gruzie hodlá trestat opoziční demonstranty

Číst článek

„Začátek demonstrace byl velice slibný, i organizace se nejdříve zdála dobrá,“ popisuje Sandro. „Opravdu jsem věřil, že můžeme zahájit novou vlnu velkých demonstrací, které něco změní. Minimálně propuštění politických vězňů, to je základ,“ míní.

Nicméně situace na Rustaveli třídě se po nějaké době změnila, když jeden z hlavních lídrů začal davu dávat nejasné instrukce, například že „mají muži zahájit pochod na prezidentský palác.“ 

Gvadzabia i Sandro se shodují, že v ulicích vypukl zmatek a někteří protestující se těmito pokyny řídili, jiní ne. „Slabá organizace, nepovedená akce ze strany opozice,“ tak novinář komentuje „poklidnou revoluci“. Navíc v momentu, kdy se část davu vydala k prezidentskému paláci a jiná k parlamentu a někteří lidé začali přelézat ploty, tak zasáhla policie pomocí slzného plynu, vodních děl a obušků. 

Nejkritičtější situace se odehrála právě u prezidentského paláce, kde policie rozháněla demonstranty, komentuje Sandro a upozorňuje na to i zpravodajský web Rádio Svobodná Evropa. Sandro sám byl v té době dál na Rustaveli třídě a slzný plyn se k němu nedostal.

Demonstranti se nechali opozičními lídry vyhecovat rozběhnout se na prezidentský palác | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Šéfredaktorka gruzínského nezávislého média Publika Lika Zakashvili popsala pro server iROZHLAS.cz, že na videozáznamech je patrné, jak několik lidí poničilo plot před budovou parlamentu, ale nikdo do budovy nevnikl. „Rezonují tu teď otázky ohledně toho, zda to nebyla předem připravená provokace ze strany Gruzínského snu, aby tím podkopal poklidné protesty,“ říká o nejasném plánu organizátorů. 

Komunální volby

Nejednotnost opozičních sil se neprojevila jen ve slabé organizaci masového protestu, ale také v přístupu k sobotním komunálním volbám. Hlavní čtyři politická opoziční uskupení totiž nedržela pospolu a dvě z nich už dopředu deklarovala, že je budou bojkotovat a nezúčastní se jich, protože by je tím legitimizovala.

Druhá polovina opozice naopak tvrdila, že přestože ve svobodné volby v Gruzii nevěří, tak nemůžou propásnout příležitost k politickému souboji s Gruzínským snem. „Také neuznávají legitimitu parlamentních voleb z roku 2024, ale tvrdí, že jejich účast by neznamenala legitimitu pro Gruzínský sen, ale spíše další možnost ho porazit,“ říká Gvadzabia.

Podle něj jednota v rámci gruzínské opozice neexistovala nikdy, protože tam tradičně existuje personální nenávist mezi konkrétními lidmi. Opozici za roztříštěnost kritizovali už při parlamentních volbách.

Náš mindset vychází z odporu a boje za svobodu. Společnost je silnější než vláda a Rusko, říká Gruzínec

Číst článek

Volby do gruzínských radnic nakonec drtivě ovládla vládní strana s více než 80 procenty hlasů, ale podle novináře není jisté, zda za tím stojí volební manipulace, bojkot ze strany opozice nebo rezignace voličů, především z Tbilisi, kteří již férovému volebnímu procesu v zemi nevěří.

Nedůvěru ve spravedlivost komunálních voleb podpořilo i to, že vláda dopředu uvedla, že nepozvala západní organizace, aby jejich průběh monitorovaly, což se dříve dělo. „Tvrdili, že to u komunálních voleb není nezbytné,“ komentuje to Gvadzabia.

Volební účast podle Gvadzabii byla nejnižší v historii samostatné Gruzie po rozpadu Sovětského svazu. Vyšplhala se pouze na 41 procent a ve Tbilisi, které tradičně volí liberálněji a více proti Gruzínskému snu oproti zbytku země, byla jen kolem 30 procent. Podle Gvadzabii to byla ukázka toho, že opoziční voliči jsou frustrovaní z politického vývoje v zemi a volebnímu procesu už nevěří. 

‚Vláda chce ukončit protesty‘

Drtivé ovládnutí komunálních voleb a špatně zorganizovaný protest posílily vládu v dalším omezování gruzínské občanské společnosti. Ihned po sobotních událostech vydala prohlášení, že každá další demonstrace bude z její strany vnímaná jako pokus o pokračování tohoto neúspěšného „puče“, jak protest označila, a stejně tak bude nakládáno s lidmi, jež se ho zúčastní.

Sandro Kolbaia i Mikheil Gvadzabia hodnotí tento krok jako definitivní snahu o ukončení více než třistadenní řady protestů. Sandro v tom vidí především snahu lidi rétoricky zastrašit, protože sám se účastnil i nedělního protestu a policie se zatím k demonstrantům nechovala jinak než jindy. A i další dny se lidé sešli v tbiliských ulicích, což potvrzuje i Zakashvili.

Obavy ale mezi lidmi vzbuzuje pokračování zatýkání opozičních lídrů a organizátorů protestu, jak popsal server. „Už bylo zatčeno několik lidí, především organizátoři pokusu o svržení vlády. Nikdo nezůstane nepotrestán, mnoho dalších musí počítat s odsouzením,“ řekl v neděli gruzínský premiér Irakli Kobachidze před novináři.

Podle Zakashvili se vláda snaží prezentovat všechny účastníky sobotního protestu jako extremisty, kteří podporovali násilný převrat a šíří tento narativ skrz provládní média. „Zbytek společnosti a nezávislé novináře chce teď zastrašit,“ míní Zakashvili.

Občanská společnost v Gruzii se bojí přitvrzování ze strany vlády | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Konec svobody slova?

„Je stále těžší a těžší pracovat v této zemi jako nezávislý novinář a nejhorší je, že nevíte, co přijde dál v budoucnosti,“ říká Mikheil Gvadzabia o stále větším omezování slova. Po sobotních událostech se obává ještě většího tlaku.

Gvadzabia popisuje, že vláda se rozhodla už dříve proti autonomním novinářům zasáhnout ve dvou rovinách – legislativní cestou pomocí Zákona o registraci zahraničních agentů, který znemožňuje organizacím čerpat finanční granty ze Západu, a fyzicky.

„Hodně novinářů bylo fyzicky napadeno policejními složkami nebo skupinami maskovaných lidí během probíhajících protestů. Navíc před budovou parlamentu, kde se demonstrace konají, jsou nainstalované kamery, jež mají rozpoznávávat tváře protestujících. Ale zaměřují se už i na novináře. Mnoho jich už dostalo pokutu za, blokování cesty‘ ve chvíli, kdy pokrývali protesty a stáli na silnici,“ vysvětluje s tím, že po jeho kolegyni úřady chtěly zaplatit 20 tisíc gruzínských lari (téměř 155 tisíc korun).

Přestože úpadek demokracie v kavkazské zemi a její příklon k Rusku pozorují její obyvatelé delší dobu, tak po víkendových událostech v minulém týdnu se tamní občanská společnost začala ještě více obávat kroků vlády Gruzínského snu.

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme