Tisíce Gruzínců mezitím denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím.
Jaký byl rok 2024 v postsovětském prostoru? To v v podcastu Na Východ! hodnotí na základě svých cest Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Petra Procházková z Deníku N.
Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v sobotním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů.
Masové protivládní protesty v Gruzii nemají vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí a státní aparát s pomocí policie a maskovaných rváčů drží společnost pod krkem.
„Strategií opozice je dosáhnout mezinárodní delegitimizace režimu. To, že Evropský parlament schválil rezoluci, že volby byly nelegitimní, je velký krok,“ říká novinářka Sára Osterrothová.
Po půlnoci se lidé rychle rozešli, zůstalo tu pár tisíc nejvěrnějších, kteří občas zaskandovali, pustili rachejtli a občas zamávali gruzínskými vlajkami nebo vlajkami Evropské unie.
„Protesty se zdají být nadějí na změnu, byť se přehnanému optimismu každopádně musím vyvarovat. Vše je teprve před námi a vynášet pozitivní soudy je ještě předčasné,“ míní Tamuna Manvelišviliová.
Gruzii již čtvrtý den zužují protivládní demonstrace.„Policie proti demonstrujícím zasahuje brutálním způsobem za použití vodních děl, pepřového spreje a slzného plynu,“ říká jejich účastnice.
Podle průzkumů veřejného mínění se vstup do EU těší v Gruzii velké oblibě. „Nehodláme se vzdát. Nevzdáme se,“ řekla v pátek vůdkyně největší opoziční strany Koalice za změnu Elene Choštariová.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej.
„Je mi líto všech těch poslanců, kteří tam seděli se zamrzlými výrazy, protože vědí, že jejich mandáty jsou výsledkem zfalšovaných voleb,“ prohlásila prezidentka na adresu poslanců vládnoucí strany.
„Protesty teď nejsou o číslech, ale o konzistenci. Lidé chtějí do Evropy, ne do Ruska,“ říká pro iROZHLAS.cz odbornice na psychologii médií Mariam Gersamiaová z Tbilisi State University.
„Naši přátelé jsou zde, aby se k nám připojili při hledání způsobů, jak pomoci Gruzii dostat se z této krize,“ řekla prezidentka na adresu osmi zákonodárců z unijních zemí, kteří přijeli do Tbilisi.
„Lidé spoléhající se na vládní podporu jsou lehce manipulovatelní. Někteří z nich přirozeně pozitivně vzpomínají na Sovětský svaz, třeba s argumentem, že všichni měli co jíst,“ říká Aslan Artmeladze.
„Rusko má určitě zájem na tom, aby volby dopadly tak, jak dopadly… Jde o to, aby Rusku nevznikl nějaký další bolehlav na Kavkaze,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Střední Asii Slavomír Horák.
Volby podle ústřední volební komise vyhrála dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen. Opozice a Západ tvrdí, že tato strana vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.
Markéta Gregorová (Piráti) byla v pozorovatelské delegaci europarlamentu. V parlamentních volbách podle volební komise vyhrála vládní strana Gruzínský sen, opozice výsledek voleb neuznala.
Opozice výsledek neuznává a některé strany situaci dokonce popsaly jako puč. „V takové situaci dojde ke konfrontaci, která se přesune z volebních místností do protestních akcí,“ řekl opoziční politik.
Podle údajů ústřední volební komise přišlo hlasovat skoro 59 procent oprávněných voličů. Volby se odehrály v poklidné a bezpečné atmosféře, uvedla komise.
Média informovala například o rvačce u volební místnosti na kraji Tbilisi mezi stoupenci Gruzínského snu a volebními pozorovateli. Na sítích se rovněž šíří video, na němž muž cpe do urny štos lístků.
Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 (18.00 SELČ), krátce poté se očekává zveřejnění odhadů výsledků. V průzkumech před volbami mají dvě hlavní prozápadní koalice šestnáct až devatenáct procent.
Prezidentka volby označuje za volbu Gruzínců mezi proevropským, nebo proruským směrem. Vládnoucí strana Gruzínský sen naznačuje, že stojí o evropské partnerství, ale nechce si pokazit vztahy s Ruskem.
„V nadcházejících volbách jde Gruzii o budoucí směřování země, půjde buď směrem k Evropské unii a Západu, nebo k Rusku,“ komentuje aktuální stav expertka Zinaida Bechná pro iROZHLAS.cz.
Práva LGBT+ jsou v hluboce religiózní gruzínské společnosti ožehavé téma. Zákon je také už druhým v zemi, který kritici označují jako normu inspirovanou Ruskem.
Gruzínští analytici vnímají postoj místní vlády k Číně naléhavěji, než dříve. Utužování vztahu Gruzie s Čínou, které je prezentované jako výhodná spolupráce, se podle nich děje ve zlomovém období.