Moïse, který stál v čele země od roku 2017, byl zastřelen 7. července v noci v soukromé rezidenci na předměstí haitské metropole. Při útoku byla zraněna i jeho manželka, ale nikdo další. Několik hodin po atentátu policie zatkla skupinu kolumbijských žoldnéřů. Nyní je ve vazbě kvůli prezidentově vraždě 18 bývalých kolumbijských vojáků a pět lidí americko-haitského původu. Zákaz vycestovat ze země má několik policistů.

Thélotová, po níž je nyní vyhlášeno pátrání, byla soudkyní nejvyššího soudu do letošního února, kdy ji Moïse odvolal spolu s dalšími soudci kvůli podezření, že plánovali jeho atentát. Po prezidentově vraždě tento měsíc dvě desítky politických stran podle agentury Europa Press navrhovaly, aby se Thélotová stala prozatímní prezidentkou.

Jedenáctimilionové Haiti je nejchudší americkou zemí a dlouhodobě je zmítané protesty kvůli neschopnosti vlád řešit ekonomickou krizi i kvůli korupci státních úředníků. Země se potýká také s násilím ozbrojených gangů, které vydělávají na únosech či obchodu s drogami a zbraněmi. Haiti je na důležité trase tohoto nelegálního obchodu mezi Kolumbií a Venezuelou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.

Obřady za prezidenta

V pondělí se v Port-au-Prince víc než tisíc lidí účastnilo obřadu za zavražděného prezidenta, který uspořádal lídr jedné z nejmocnějších zločineckých skupin v zemi nazvané G9 (aliance devíti gangů) Jimmy Cherizier. Tento bývalý policista, přezdívaný Barbacoa, v minulosti vyzýval k národnímu povstání a podle policie stojí za řadou masakrů civilistů v oblastech ovládaných jinými gangy.

„Bez spravedlnosti není mír! Než ale odpovíme na vraždu Jovenela Moïseho, musíte počkat na mé pokyny,“ prohlásil Cherizier podle agentury AP k davu lidí ve slumu haitské metropole.

Pohřeb Moïseho, do něhož podle některých médií útočníci vpálili tucet kulek a podle praktiky vúdú mu vyřízli jedno oko, se konal minulý týden v pátek ve městě Cap-Haitien na severu země, odkud prezident pocházel.

Motiv atentátu stále není objasněn. Za vraždou může být podle médií někdo z místních podnikatelů, jimž prezidentovy kroky překazily investice, ale také někdo z opozice. Moïse od loňského ledna vládl pomocí dekretů, protože kvůli nepokojům se nekonaly parlamentní volby a mandát poslanců a většiny senátorů vypršel. Letos začátkem roku vypukl spor ohledně prezidentova mandátu a opozice jmenovala prozatímním prezidentem nejstaršího soudce nejvyššího soudu Josepha Jeana-Louise, protože podle ní prezidentovi skončil mandát. Moïse ale tvrdil, že mu mandát měl vypršet až za rok. Nyní zemi vede vláda Ariela Henryho, jehož Moïse jmenoval premiérem dva dny před smrtí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít