Když si Íránci v polovině června Rouháního nečekaně zvolili prezidentem, mnoha obyvatelům Islámské republiky svitla naděje na uvolnění poměrů v zemi.

Světové společenství však nezajímá jen situace v samotném Íránu, ale také jeho zahraniční politika, včetně kontroverzí kolem jaderného programu. A k tomu má Hasan Rouhání opravdu hodně co říci – v minulosti totiž řadu let spadaly do jeho kompetence a řadu let o něm vedl se Západem rozhovory.

„Zvládli jsme jaderné technologie v tom smyslu, že máme k dispozici vše, co je potřeba. Když jsem se před lety ujal jaderného programu, měli jsme nějakých 150 centrifug. Když jsem z čela Nejvyšší rady národní bezpečnosti odcházel, bylo už jich asi 1700,“ chlubil se nedávno Rouhání v íránské televizi – a to ani nepřišla řeč na skutečnost, že dnes už se centrifugy pro výrobu obohaceného uranu počítají na tisíce.

To co je pro Západ varováním, Íránci pyšně označují za důkaz vyspělosti země. I proto se ani relativně umírněný Rouhání nechce jádra vzdát – zároveň má ale v úmyslu urovnat spory se Západem.

Mezinárodní sankce skončí, věří prezident

„Díky prozíravosti a naději se nám podaří všechny problémy zvládnout. Podaří se nám vyřešit otázky kolem jaderného programu. Zrušeny budou také mezinárodní sankce a nastane nový ekonomický rozmach Íránu,“ věří Rouhání.

Prezident ale zdaleka není jediným politikem, který v Íránu rozhoduje o tak zásadních věcech, jako je jaderný program a diplomacie. Zároveň však odborníci poukazují na to, že do prodlužování nebo naopak utlumení krize kolem Islámské republiky může výrazně zasahovat i Západ.

„Pokud Spojené státy přistoupí na dojednané řešení, ze kterého by měli nějaký prospěch také Íránci, pak věřím, že za Rouháního vlády bude dosaženo dlouhodobého, trvalého řešení jaderné problematiky,“ řekl v BBC bývalý britský velvyslanec v Teheránu sir Richard Dalton.

Břetislav Tureček, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít