Značí středeční pokles rublu nějakou sezónní změnu a momentální výkyv, jak se snaží naznačovat ruský prezident, nebo se jedná o trend, který ukazuje na větší ekonomické problémy Ruska?
Je to od obojího trochu. Ukazuje to na trend, který ale nebude takto volného pádu. Myslím, že rubl bude klesat, ale nebude padat jako včera. Je to vidět i na tom, že dneska už část těch ztrát zase získal zpátky. Ustálí se to na nějaké hladině. Doteď to bylo asi 95 rublů za dolar, tak teď se to ustálí třeba na 110 rublech za dolar.

Co bylo příčinou výrazného poklesu? Hrají v tom roli nové americké sankce, které míří na finanční sektor?
Myslím si, že sankce například na Gazprombank v tom hrají naprosto zásadní roli. To je to, co se teď nějakým způsobem změnilo, byl to spouštěč. Ale existují tam i dlouhodobější problémy – například vysoká inflace.

Podle oficiálních dat byla meziroční inflace za říjen 8,5 procenta, ovšem některé soukromé výzkumné agentury píší o výrazně vyšších odhadech. Proč se inflaci i přes vysoké úrokové sazby nedaří v Rusku výrazněji snížit?
Protože ruská vláda sype peníze hlavně do válečné výroby, popřípadě vojákům, jejich rodinám a podobným věcem.

A zároveň Rusko tolik nevyrábí, protože všechnu pracovní sílu doslova spolkla vojenská výroba. Civilní sektor nemá, kde brát lidi, perou se o ně a přidávají peníze. Čili měli jsme tady poměrně dlouhou dobu extrémní růst platů, který vyústil v to, že lidé měli spoustu peněz. A lidé chtěli utrácet, ale nebylo za co, a ceny rostly. To je naprosto přirozené tržní chování.

Jak ta inflace dopadá na ruské domácnosti?
Záleží jak na jakou, jinak nakupují důchodci, rodiny s dětmi a jinak dobře situovaný čtyřicátník. Ale nejhůře dopadá na ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, tedy v Rusku na důchodce.

Různé průzkumy se zabývají hlavně inflací věcí, jež si reálně kupujete v obchodech jako potraviny nebo saponáty, zatímco třeba letenky vynechávají. A spotřební inflace, která stoupla na 18 procent, je opravdu zaměřená na skupiny lidí, které nezajímá, jestli poletí na dovolenou, protože na to nemají. Inflaci se také občas přezdívá daň z chudoby.

Může podle vás mít inflace zásadnější dopad na schopnost Ruska vést dál válku na Ukrajině?
Dovolím si tvrdit, že ne. I kdyby nebylo na vyplácení učitelů, tak na válčení vždycky bude. Válka je drahá, ale nemyslím si, že by to mohlo způsobit nějaké velké problémy. Lidé, kteří jdou do války, stále získávají poměrně velké peníze. Bude spíš problém s tím, až se vrátí domů, tak jejich příjmy poklesnou. Ale pro státní rozpočet to velká komplikace není, horší jsou zvýhodněné hypotéky, které polykají biliony rublů.

Tomáš Pancíř, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít