Írán překročil limity obohaceného uranu, uvedla agentura Fars. Podle dohody může mít 300 kilogramů
Írán překročil limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. S odvoláním na nejmenované informované zdroje to v pondělí uvedla agentura Fars. Podle dohody se světovými mocnostmi smí Írán disponovat 300 kilogramy obohaceného uranu. Od jaderné dohody loni odstoupily Spojené státy a Írán se letos rozhodl začít ji vypovídat.
Íránští představitelé v posledních dnech upozorňovali, že Írán se blíží dosažení povoleného limitu. Jeho překročení podle Fars potvrdili také inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta ale zatím zprávu tiskové agentury nekomentovala. Pokud je pravdivá, znamenalo by to první porušení jaderné dohody ze strany Íránu.
Vojenský zásah USA proti Íránu by pro Evropu znamenal velkou zkoušku, píše řecký komentátor
Číst článek
Mluvčí MAAE podle agentury Reuters uvedl, že inspektoři organizace prověřují, zda Írán nashromáždil víc obohaceného uranu, než mu povoluje dohoda s mocnostmi. „Víme o zprávách v médiích, které se týkají íránských zásob nízko obohaceného uranu,“ řekl mluvčí. „Naši inspektoři jsou v terénu a podají zprávu na ústředí, jakmile budou zásoby nízko obohaceného uranu ověřeny,“ dodal mluvčí.
Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit a dal ostatním signatářům jaderné dohody (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem obnovených amerických sankcí, které poškozují íránskou ekonomiku. Mocnosti však íránské hospodářství před dopadem sankcí podle sdělení Teheránu neochránily.
Vývoz uranu
Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí Írán podle dohody mít 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.
Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí pak v červnu řekl, že země už produkci nízko obohaceného uranu čtyřikrát znásobila.
Kamálvandí také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a „zvýší úroveň obohacování podle potřeby“ nad úroveň 3,67 procenta. Írán podle něj potřebuje uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro výzkumný reaktor.
Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásil Írán.
