Islámský stát nabírá na síle. Síť radikálů se rozrůstá i kvůli pandemii covidu, vládním silám unikají
„Chalífát“ vybudovaný samozvaným Islámským státem na území Sýrie a Iráku se před více než dvěma lety rozpadl, jeho šéf Abú Bakr al-Bagdádí byl zabit a jeho stoupenci se stáhli do úkrytů. Porážka krvelačné teroristické organizace tehdy přinesla světu úlevu, německé tajné služby ale varují, že se radikálové IS přeskupili a jsou silnější než dřív. Náboru nových radikálů napomáhá i pandemie covidu-19.
„Počet teroristických aktérů a nebezpečí, které představují, se zvýšily,“ varoval v pondělním rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung šéf Spolkové zpravodajské služby Bruno Kahl. Samozvaný Islámský stát sice přišel o svůj chalífát, po jeho rozpadu ale dokázal vybudovat mocnou decentralizovanou síť radikálů, která podle Kahla neustále sílí.
‚Tálibán se nám pomstí.‘ Se stahováním západních sil z Afghánistánu sílí strach a přibývá útoků i obětí
Číst článek
Varování šéfa německých tajných služeb potvrzují také odborníci, které oslovil zpravodajský web německé televize Deutsche Welle. Například expertka na radikalizaci a terorismus z Německého institutu pro globální a teritoriální studia Mirna El Masriová podotýká, že posilování Islámského státu není žádnou novinkou, v poslední době se ale situace dál zhoršuje.
„Nové okolnosti situaci v uplynulém roce zhoršily, což by mohlo vysvětlovat, proč se o tom Kahl rozhodl promluvit právě teď,“ říká pro Deutsche Welle německá analytička, podle které se na posilování islamistických radikálů podepisuje i pandemie koronaviru.
Šíření covidu a s tím spojená opatření podle ní oslabily vládu v Iráku a přivedly mnoho lidí do zoufalé situace, kvůli které se pak řada z nich přidává na stranu stoupenců IS. Nábor nových radikálů velmi dobře funguje také v uprchlických centrech na severu Sýrie, i proto Masriová varuje, že čím déle bude pandemie covidu trvat, tím víc bude Islámský stát sílit.
Radikálové IS zároveň těží z toho, že se dokázali přizpůsobit nové strategii, ke které se v minulých letech uchýlili. Vůdci této teroristické organizace se rozprchli, rozdělili si mezi sebe velení a převzali na sebe odpovědnost rozhodování, stáhli se z městských oblastí a díky tomu dokážou unikat vládním bezpečnostním silám.
Ukazuje to i nedávná reportáž britského deníku The Guardian, která zachycuje, jak je pátrání po radikálech Islámského státu obtížné i pro irácké speciální jednotky.
Úkryty radikálů se často nacházejí v drsném kopcovitém terénu nebo nížinách, protkaných kanály a vyschlými koryty řek. Právě tam islamisté vyčkávají, dokud nenasbírají dostatek zdrojů a nových posil, aby mohli zorganizovat útok. Malé skupinky islamistických bojovníků pak útočí na kontrolní stanoviště policistů a vojáků a vraždí lokální lídry, jejich terčem se ale stávají i rozvodné sítě elektřiny a naftová zařízení.
„ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii) je ve stejné situaci, jako byla po porážce v roce 2009 Al-Káida. Odebrali se do podzemí, aby se přeskupili a přeorganizovali. Trvalo jim to ani ne tři roky a vrátili se silnější,“ uvádí pro britský deník jeden z kmenových vůdců z oblasti jižně od města Kirkúk, podle kterého islamisté nyní pracují na tom, aby region opět dostali pod svou kontrolu.
Islámský stát v Iráku
V oblasti na severovýchodě Iráku se Islámský stát rozrůstá i díky hněvu tamních lidí, se kterým radikálové dokážou velmi dobře pracovat. Nahrává tomu i nedůvěra mezi obyvateli a úřady, které obyvatele často viní z toho, že radikálům napomáhají.
Syřané v Rakce zachránili před Islámským státem přes tisíc muzejních předmětů. Sbírku chtějí obnovit
Číst článek
„Vláda má malou nebo dokonce žádnou důvěru a místní komunity často čelí kolektivnímu potrestání. Je s nimi zacházeno jako s členy ISIS, dokud se neprokáže jejich nevina,“ popisuje tamní kmenový vůdce.
Jak silná tato nedůvěra je, se ukazuje i během operace, které se novináři deníku The Guardian účastnili. Konvoj speciální jednotky pátrající po islamistech zastavila na okraji malé vesnice, odkud podle informací zpravodajců zřejmě pocházel jeden z vůdců Islámského státu Mohamed Daham.
Vojáci obešli vesnici a postavili muže čelem ke zdi, zatímco ženy s obavami sledovaly, co se bude dít dál. Podplukovník pak začal jednoho po druhém vyslýchat, všichni se ale tvářili, že Dahama neznají a někteří dokonce tvrdili, že o jeho rodině nikdy neslyšeli. Jeden z mužů ale nakonec prozradil, že vesnicí před nedávnem prošli radikálové IS, což potvrdil i další, na kterého následně přišla řada.
„Samozřejmě chtějí jídlo a násilím si berou všechno, co chtějí. Jsme unavení a máme toho dost,“ řekl nakonec vyslýchaný muž iráckým vojákům. „Přísahám Alláhovi, že máme dost toho, že (Islámský) stát přichází každou noc a vláda s tím nic nedělá,“ dodal ještě, než konvoj s vojáky opustil vesnici.
IS přebírá roli státu
Odborníci oslovení serverem Deutsche Welle se shodují na tom, že živnou půdou pro teroristické organizace jako Islámský stát jsou právě „slabé“ země, které nemají svá území plně pod kontrolou. Mezi ně se řadí nejen státy Blízkého východu, ale také některé země Afriky, kde Islámský stát a další radikální hnutí nabírají na síle.
Hamás probudil démony uvnitř společnosti, vyhrát nad Izraelem ale nedokáže, říká bývalý agent Mosadu
Číst článek
„IS může fungovat jako alternativní stát – nabízí svým členům příjem a bezpečnost. Jinými slovy, mohou převzít roli státu,“ upozorňuje Masriová, podle které by těmto zemím mohla pomoct posílit vlastní pravomoci například i Evropská unie.
Německý odborník na terorismus se zaměřením na země afrického Sahelu Eric Stollenwerk nicméně tvrdí, že takováto strategie v boji proti Islámskému státu nebo Al-Káidě nestačí a může být dokonce kontraproduktivní.
„Jedná se o oblasti, kde převládají autokratické režimy. A pokud jediné, co děláte, je posilování státní moci, která utlačuje vlastní obyvatele, může to mít pro fundamentalistická hnutí přesně opačný účinek. Přesněji řečeno, je o něco pravděpodobnější, že lidi naopak vženete do náruče těchto organizací,“ varuje Stollenwerk.
Hrozba Islámského státu přitom neznepokojuje jen vlády blízkovýchodních či afrických zemí, ale také Západ. Stollenwerk upozorňuje zejména na nebezpečí takzvaných osamělých vlků, kteří se radikalizují mimo jiné na internetu a následně osnují útoky v evropských zemích.
„Pro zpravodajské služby je extrémně obtížné je sledovat nebo (těmto útokům) předcházet,“ varuje odborník.
Tábory zdrojem radikálů
O tom, jak rozprášit buňky Islámského státu v Iráku a Sýrii, koncem června jednali také představitelé světové koalice pro boj s IS – skupiny více než 80 zemí světa, kterou v roce 2014 založily Spojené státy poté, co tato teroristická organizace ovládla značné části syrského a iráckého území.
Islámský stát se přiživuje na útocích milic v Africe. Sílící teror sužuje Mosambik i další země kontinentu
Číst článek
Během konference vystoupil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, který přišel s jasnou výzvou – účastnické země si mají vyzvednout své občany, kteří se v minulosti přidali do řad Islámského státu, a doma je postavit před soud.
V syrských táborech spravovaných kurdskými milicemi je totiž dodnes zadržováno přes 10 tisíc bojovníků Islámského státu, kteří do Sýrie a Iráku přišli ze třetích zemí, ty od nich ale často dávají ruce pryč. Návrat těchto lidí do jejich domovských států navíc zkomplikovala pandemie covidu, tábory tak zůstávají plné a potenciál k radikalizaci dalších lidí sílí.
Řeč je především o táboře al-Hol na severovýchodě Sýrie, kde žijí tisíce dětí a manželek bojovníků Islámského státu, které na Blízký východ přišly mimo jiné z Velké Británie, Německa nebo Francie.
„Al-Hol bude lůnem, kde se zrodí nová generace extremistů,“ varoval už začátkem roku pro agenturu AP syrský odborník na radikalizaci Abdaláh Sulejmán Alí, podle kterého se stoupenci IS snaží obyvatelům tábora vnutit svou radikální ideologii. Řady Islámského státu se tak dál rozšiřují.
