Assange se nemohl zúčastnit slyšení o vydání. Má vážné zdravotní problémy, informuje WikiLeaks
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange se ani ve středu nezúčastnil slyšení u londýnského vrchního soudu, podle příspěvku WikiLeaks na síti X má vážné zdravotní potíže. Druhý a poslední den procesu se Assangeovi advokáti snažili přesvědčit dvojici soudců, že rozhodnutí o vydání jejich klienta ke stíhání ve Spojených státech si zaslouží další přezkoumání.
Zástupci americké vlády argumentují, že USA by měly Assange stíhat za špionáž a že jeho obvinění není politicky motivované, nýbrž založené na důkazech a vládě práva.
Zakladatel WikiLeaks bojuje proti svému vydání do USA. Odvolal se k Evropskému soudu pro lidská práva
Číst článek
Dvaapadesátiletý Australan čelí v USA osmnácti obviněním, z toho sedmnácti za špionáž. Podle amerického zástupce Assange „ohrozil strategické národní bezpečnostní zájmy USA“ a vystavil riziku jednotlivce, jejichž jména figurují v uniklých dokumentech a na videích, píše agentura Reuters.
Server WikiLeaks s Assangem v čele zveřejnil miliony dokumentů, včetně řady utajovaných zpráv souvisejících s válkou, špionáží a korupcí. V roce 2010 se například na WikiLeaks objevilo video pořízené z amerického vojenského vrtulníku, jež zachycovalo zabíjení civilistů v Bagdádu.
O několik let později server informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquesa Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea a v roce 2017 zveřejnil tisíce dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.
Stíhaný vydavatel, aktivista a programátor má řadu podporovatelů, kteří i ve středu protestovali před budovou londýnského soudu. V úterý se za Assange postavily desítky europoslanců nebo německých poslanců, především z liberálněji a levicově orientovaných politických stran.
Odvolávali se na svobodu médií a upozorňovali na potenciálně problematické okolnosti Assangeova uvěznění v USA, které by podle nich u něj mohly vyvolat sebevražedné sklony.
K Assangeově „návratu domů“ vyzval ve středu australský premiér Anthony Albanese. Svůj apel podle stanice Al-Džazíra učinil v rozhovorech na „nejvyšších úrovních“ s britskými i americkými zástupci.
„Svůj postoj jsem vyjádřil velice jasně, jak veřejně, tak mezi čtyřma očima. Čeho je moc, toho je příliš. Je načase, aby se vrátil domů,“ uvedl australský premiér.
175 let vězení
Assangeovi v USA hrozí vězení v délce až 175 let. Americká vláda ale podle BBC hovoří o nižším potenciálním trestu odnětí svobody, a to mezi čtyřmi a šesti lety.
Američtí právníci zpochybňují argument Assangeových zastánců o svobodě investigativních médií - obviněný podle nich „dalece překročil“ hranice žurnalistiky.
„Assange nebyl jen někým, kdo otevřel internetovou schránku, kde mohli lidé sdílet utajované informace. Podstatou obvinění proti němu je, že vyzýval ke krádeži a hackování ve prospěch WikiLeaks,“ cituje Al-Džazíra americkou právničku Clair Dobbinovou.
Australského premiéra znepokojuje věznění Juliana Assange, obává se o jeho duševní zdraví
Číst článek
Před londýnským vrchním soudem mezitím ke shromážděným protestujícím promluvila Assangeova žena Stella, která americké tvrzení označila za „ubohé“. „Musejí si přiznat, že kriminalizují novinařinu. Kriminalizují pravdu... jsou to lháři, zločinci, kteří perzekvují novináře, jenž je odhalil,“ pronesla Assangeová.
„Stíhání žalobce je možná bezprecedentní, ale to, co udělal, bylo bezprecedentní,“ uvedla Dobbinová. Assange podle ní „nevybíravě a vědomě zveřejnil jména osob, které působily jako zdroje informací pro USA“, řekla. Zveřejnění podle ní mohlo způsobit vážnou újmu osobám, které „žijí ve válečných zónách nebo v represivních režimech“.
Podle Assangeova právníka Marka Summerse však „neexistuje žádný důkaz, že k něčemu takovému došlo“.
Spiknutí za účelem získání tajných informací. USA obvinily Assange ze sedmnácti trestných činů
Číst článek
Assangeovi právníci také ve středu tvrdili, že americký prezident Donald Trump si vyžádal „podrobné možnosti“, jak ho zabít. Odvolávali se na údajný plán USA unést nebo zavraždit Assange v době, kdy byl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, o němž v roce 2021 informoval server Yahoo News.
Podle Dobbinové ale tehdejší plány USA na to, jak bude s Assangem zacházeno, „zcela zpochybňují tento návrh, že by se mu mohlo něco stát“.
Soudkyně Victoria Sharpová na konci slyšení uvedla, že soud rozhodne k "pozdějším datu". Podle agentury AP by soudci mohli verdikt zvažovat několik týdnů. Nynější slyšení je pro něj poslední nadějí, že před britskými soudy zabrání extradici. Pokud neuspěje, mohl by jeho vydání zastavit už jen Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
