Desítky obětí, tisíce zadržených, ale klid v ulicích. Život v Kazachstánu se postupně vrací do normálu
V minulém týdnu čelil Kazachstán zřejmě nejhorší vlně násilí za posledních několik desetiletí, už během uplynulého víkendu se ale situace začala uklidňovat a začátkem týdne se i postupně vracet do běžných kolejí. Násilné nepokoje a brutální zásah režimu si ale vyžádaly desítky mrtvých, tisíce zadržených, mezi kterými se ocitl bývalý dvojnásobný premiér nebo kyrgyzský jazzový hudebník.
Ještě v sobotu ráno se v Almaty ozývala střelba. V ulicích největšího kazachstánského města, které se minulý týden stalo centrem bouřlivých a často násilných protestů, i během víkendu hlídkovali ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek, v porovnání s předchozími dny ale situace byla o poznání klidnější. První víkendový den se tak v Almaty znovu otevřely některé obchody a čerpací stanice.
Novinář z Rádia Svoboda: Vládci Kazachstánu ignorovali problémy země, nespokojenost sílila několik let
Číst článek
Podle ruské televize Mir-24 byla poměrně klidná také noc na neděli. V různých částech města sice bylo slyšet střelbu, podle ruské stanice ale šlo spíše o varovné výstřely ozbrojených složek. Poté, co siréna oznámí začátek zákazu vycházení, totiž ulice Almaty v posledních dnech utichají a projíždějící auta jsou slyšet jen zřídka.
Vojenské velitelství v téměř dvoumilionovém Almaty rovněž v úterý ráno ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.
I přes určité zklidnění se ale situace jen zdaleka blížila normálu. Během víkendu byli obyvatelé řady oblastí stále odříznutí od internetu, mnohým navíc začalo docházet i jídlo. Kvůli přerušenému internetovému spojení se lidé nemohli dostat k hotovosti uložené na jejich bankovních účtech, někteří se proto museli obrátit s žádostí o pomoc nejen na své blízké, ale také prodejce potravin.
„Majitelé obchodů chápou, že lidé mají peníze na účtech, ale mají problémy s jejich výběrem. Rozdávají proto základní potraviny a důvěřují zákazníkům, že jim zaplatí později, až budou bankovní služby obnoveny,“ cituje server Eurasianet.org Kultegina Aspanulyho, reportéra zpravodajského webu Orda.kz – jednoho ze serverů, který úřady minulý týden zablokovaly.
Desítky obětí nepokojů
Během víkendu také stoupnul počet lidí, kteří během nepokojů a následném zásahu ozbrojených složek přišli o život.
Novináři v Kazachstánu čelí zatýkání i hrozbě vězení. Režim se snaží pokrývání protestů co nejvíc omezit
Číst článek
Kazachstánská vláda v neděli na účtu na sociální síti Telegram nejprve zveřejnila informaci, podle které si nepokoje a zásahy proti nim vyžádaly celkem 164 obětí, z toho 103 lidí jen v Almaty. O několik hodin později ale kazachstánské ministerstvo zdravotnictví zprávu popřelo, podle serveru Eurasianet.org přitom nový údaj o počtu mrtvých neuvedlo.
Mezi oběťmi nicméně figuruje hned několik dětí. Podle kazachstánské dětské ombudsmanky Aružan Sainové přišli o život nejméně tři nezletilí ve věku čtyři, 11 a 15 let. Nejmladší dívka údajně zemřela při potyčkách v Almaty, když na auto, ve kterém seděla, začaly střílet blíže neurčené osoby.
O život přišlo také několik cizinců. Jak o víkendu informoval izraelský deník The Jerusalem Post, páteční nepokoje nepřežil ani 22letý Izraelec a otec zhruba půlročního syna Levan Kogeašvili. Podle izraelských médií zemřel poblíž svého domova v Almaty na cestě do práce, protestů se tedy nijak neúčastnil. Auto s Kogeašvilim se ale dostalo pod palbu, Kogeašvili utrpěl rozsáhlá zranění a byl převezen do nemocnice, lékařům se ho ale nepodařilo zachránit.
Nepokoje v Kazachstánu
O prvním víkendu letošního roku propukly v Kazachstánu nepokoje, které se postupně rozšířily na více míst. Situace se vyhrotila především v největším městě Almaty, kde demonstranti zaútočili na vládní budovy, rabovali obchody a zapalovali auta. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu. Na ten jezdí drtivá většina Kazachů. Bezpečnostní síly demonstrace brutálně potlačily a prezident Tokajev povolil bez varování střílet ostrými náboji do demonstrantů, které označil za teroristy.
Pozornost médií také poutal příběh kyrgyzského jazzového hudebníka Vikrama Ruzachunova, kterého úřady Kazachstánu obvinily z účasti na protestech. Státní televize v sobotu zveřejnila záběry zadržených lidí, mezi kterými byl i zjevně zbitý Ruzachunov. Úřady ho na zveřejněném videu prezentovaly jako účastníka protestů, který měl za svou účast na demonstraci dostat v přepočtu asi 200 dolarů. Televize přitom tvrdila, že se k tomu sám přiznal.
„2. ledna už jsem byl v Almaty. Odvezli mě do bytu, kde byli také občané Tádžikistánu a Uzbekistánu. Když protesty začaly, vyděsil jsem se a vrátil se do svého bytu. Druhý den jsem se pak rozhodl odjet domů, zadrželi mě ale vojáci,“ popisuje zadržený na videu.
Na záběrech ho však krátce na to rozpoznaly úřady v sousedním Kyrgyzstánu, které muže identifikovaly jako známého jazzového hudebníka Vikrama Ruzachunova. Vedení Kyrgyzstánu oficiální verzi Kazachstánu popřelo a uvedlo, že muzikant byl do Almaty pozván, aby se tam účastnil hudebního vystoupení, a ne protestů.
Kyrgyzské ministerstvo zahraničí proto předalo kazachstánskému velvyslanci v Biškeku protestní nótu a vyzvalo tamní úřady, aby o údajné účasti cizinců na nepokojích zveřejňovaly pravdivé a ověřené informace.
Tvrzení, že za rabováním a nepokoji v ulicích Almaty a dalších měst stojí v zahraničí trénovaní teroristé, přitom kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev opakuje už od poloviny minulého týdne. Tamní úřady ale kyrgyzskému protestu alespoň částečně vyhověly a propustily Ruzachunova na svobodu. V pondělí se tak dostal zpět do Biškeku a natočil video, ve kterém děkuje kyrgyzským úřadům za pomoc.
Kazašský boj o moc
Kromě kyrgyzského hudebníka se mezi zadrženými ocitly tisíce dalších lidí, mezi kterými je i bývalý dvojnásobný premiér a šéf kontrarozvědky Karim Masimov. Jak v sobotu oznámily kazachstánské úřady, zkušený politik loajální bývalému prezidentovi Nursultanovi Nazarbajevovi čelí podezření z velezrady.
Novinář Soukup: Kazachům vadilo, že se jim snižuje životní úroveň a platí nepopulárního exprezidenta
Číst článek
Podle Rádia Svobodná Evropa tak na pozadí probíhající „protiteroristické operace“ v zemi zuří také boj o moc mezi vedením současného prezidenta Tokajeva a stoupenci jeho předchůdce, který z funkce odstoupil v roce 2019, zachoval si však v zemi významný vliv. Ještě začátkem minulého týdne 81letý Nazarbajev předsedal například bezpečnostní radě státu, odkud ho však Tokajev v úterý odvolal.
Zadržení Masimova se tak pro Nazarbajeva stalo dalším špatným signálem. Podle některých pozorovatelů totiž vše nasvědčuje tomu, že se nynější hlava státu snaží odstranit Nazarbajeva a jeho spojence z čelných pozic nejen ve vládě, ale také v armádě a tajných službách.
Tokajev v úterý navrhl parlamentu jako kandidáta na nového premiéra země Alichana Smajlova. Prezident zároveň promluvil k zákonodárcům prostřednictvím videospojení, poslanci následně jeho návrh odhlasovali. Devětačtyřicetiletý Smajlov dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí.
Tokajev také ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu, které dokončí za deset dnů.
Počet zadržených mezitím nezadržitelně stoupá. Ještě během víkendu úřady oznámily, že doposud zadržely na 6000 lidí, v úterý ráno ale ministerstvo vnitra toto číslo upravilo na necelých 10 000.
Podobně jako konec toho minulého byl i začátek nového týdne v Kazachstánu víceméně klidný. Ve většině oblastí začal opět fungovat internet a bezpečnostní výbor ohlásil, že se podařilo neutralizovat „ohniska teroristických hrozeb“ a situace je pod kontrolou. Podle ruské agentury TASS v pondělí začalo také rozebírání policejních barikád postavených během nepokojů.
V hlavním městě Nur-Sultan nicméně byla patrná zpřísněná bezpečnostní opatření, popsal v pondělí reportér britské televize BBC a dodal, že zablokován například zůstal přístup do prezidentského paláce.
Návrat do normálu
Události minulého týdne mezitím prezident Tokajev označil za násilný pokus o státní převrat, který byl koordinován z „jednoho centra“, z jakého přesně, ale neuvedl.
Chaos v Kazachstánu je pro Moskvu varování i příležitost. Vedle Ruska má silné slovo i Čína
Číst článek
Uvedl to během pondělní videokonference s představiteli zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou minulý týden požádal o pomoc. Na základě této žádosti pak Rusko a další postsovětské republiky vyslaly do Kazachstánu asi 2500 vojáků, kteří mají podle víkendového prohlášení prezidentova mluvčího v zemi zůstat po dobu jednoho týdne.
Tokajevovu teorii o účasti demonstrantů „trénovaných v zahraničí“ nicméně podpořil také ruský prezident Vladimir Putin, ani on ale žádné důkazy nepředložil.
„Byly k tomu využity organizované skupiny militantů, o kterých mluvil i prezident Tokajev, včetně těch, kteří evidentně prošli výcvikem v zahraničních teroristických táborech,“ prohlásil během pondělního videosummitu šéf Kremlu, podle kterého nejde o „první ani poslední“ takový případ.
„Opatřeními v rámci ODKB jsme dali jasně najevo, že nepřipustíme, aby se situace v regionu destabilizovala. Nenecháme je provádět takzvané barevné revoluce (termín označující masové protesty, které na začátku 21. století vedly ke svržení režimů nejen v zemích bývalého Sovětského svazu),“ dodal Putin podle BBC.
Život v Almaty se mezitím začal vracet do běžných kolejí. V pondělí odpoledne to pro ruskou službu britské televize BBC uvedl alespoň obyvatel města, politolog Rasula Žumaly, podle kterého se mimo jiné obnovilo také internetové spojení.
„V centru města se život vrací k normálu. Dnes jsme vyšli do ulic a nakoupili v supermarketu. Obchody se postupně otevírají a bankomaty začínají fungovat, i když ne všechny,“ popsal pro BBC.