Kde to dobře neznáš, tam neklikej, radí dětem belgická nadace
Na internetu běžně surfují i děti v nižší třídách základní školy. Mohou tam na ně ale číhat různé nástrahy a nebezpečí. 8. únor vyhlásila Evropská komise Dnem bezpečného internetu. Ve všech 27 členských zemích EU se různými způsoby upozorňuje, jak internet dětem zpřístupnit, ale zároveň je naučit s ním bezpečně zacházet. Belgickým dětem pomáhá nadace Child focus.
Belgická nadace Child focus se stará o hledání zmizelých dětí, ale pomáhá i těm, které se staly obětí sexuálního obtěžování. Pod její hlavičkou funguje program pro bezpečný internet.
„Kdo byste poslal po internetu svojí fotku v plavkách?“ ptá se 10 až 12 letých dětí instruktorka lekce bezpečného internetu. Ukazuje jim, co by je mělo na webových stránkách upozornit, že tam mohou najít něco, co by jim mohlo uškodit. Jednoduché poučení z instruktáže je: kde ti to připadá divné, kde to dobře neznáš, tam neklikej.
Dvanáctiletému Hamzovi rodiče dovolili sedět u počítače třikrát týdně vždy půl hodiny. Říká, že s kamarády hraje přes internet hry, že má také svojí adresu na hotmailu. Nemá ale ještě svůj profil na facebooku. Při hraní her si dává pozor, aby to nebyla hra placená a jestli tam není nějaké jiné riziko.
Po jedné hře mu jeho protihráč navrhl, že se další den sejdou. Hamza odepsal, že nechce, a ať se kamarád představí. Komunikace s kamarádem tím to skončila.
Právě pro takové děti i jejich učitele a rodiče připravuje nadace Child focus lekce bezpečného chování na internetu. Do akce se dokonce zapojili zaměstnanci společnosti Microsoft, kteří navštíví 150 škol a v 5. a 6. třídách budou vysvětlovat, jak se dá být on line a přitom si uchovat soukromí a bezpečí.
Děti si nebezpečí internetu často neuvědomují
„Je to víc než hra, to je tvůj život,“ připomíná heslo letošní kampaně za bezpečnější internet pro děti Ellen Stassartová z nadace Child focus. Děti si podle ní často neuvědomují, že co o sobě prozradí na internetu, nebo, co takzvaně vyvěsí na nějaké stránky, je dostupné úplně všem.
„Copak byste pověsili svoje fotky někde na rušné ulici? Jistě, že ne, říkají nám děti. Jenže dát je na internet, to je jako byste je rozvěsili všude po světě. Jsou často v šoku, protože nevědí, že se dá obsah stránky zpřístupnit jen vybranému okruhu kamarádů. Jenže oni jej otevřou celému světu,“ dodává Stassartová.
Pro děti i jejich rodiče má belgický Child focus webovou stránku clicksafe.be, kde se mohou dovědět o nástrahách na internetu, a jak jim čelit. Zřídil i mailovou adresu pro dotazy na téma bezpečného internetu. První rok na ni přišlo 400 dotazů, loni už 1400. Hlavně od rodičů. Právě na nich nejvíc záleží, aby věděli, na co jejich dítě na internetu narazilo a jestli jim něco nezhrozí.
Podle viceprezidentky nadace Child focus Hilde Burieové je třeba s dětmi o tom, co viděli na internetu mluvit.
„Neustále je kontrolovat, to není možné. Zpočátku děti hrají jen hry. Je třeba se zajímat o to, jestli trefili 70 nebo 80 balónků. Když se s nimi budeme bavit dokud jsou ještě malé, budou zvyklé s námi komunikovat, i když budou větší. Musíme si zkrátka zvyknout s našimi dětmi mluvit,“ upozorňuje Buřičová.
