Klausovou výjimkou se nezabývejte, doporučili státům EU europoslanci
Státy Evropské unie se nemají zabývat takzvanou Klausovou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Členským zemím 27 to dnes doporučili poslanci Evropského parlamentu. Výjimka souvisí s uplatňováním Listiny základních práv EU, kterou si vymohl Václav Klaus. Bývalý český prezident se totiž obával prolomení Benešových dekretů. Stanovisko Evropského parlamentu má ale jen charakter doporučení a rada členských zemí ho může, ale nemusí respektovat.
Hlavní poslanecké frakce v europarlamentu negativní stanovisko navržené britským liberálem a dlouholetým Klausovým kritikem Andrewem Duffem podpořili, proti pak byli mimo jiné i europoslanci za ODS.
„Doufám, že Evropská rada neuposlechne tohoto usnesení Evropského parlamentu. Evropský parlament dnes v podstatě řekl – nedodržujte už jednou uzavřené dohody, klidně porušte jednou dané sliby, na tom nezáleží,“ řekl europoslanec Jan Zahradil z ODS, podle kterého Česká republika dostala v minulosti určité záruky poskytnuté bývalé české vládě.
„Ta záruka zněla, že se budeme moci připojit k protokolu o zvláštním mechanismu uplatňování charty základních práv a svobod Evropské unie jako Česká republika. Evropský parlament teď vyzývá k tomu, aby tato záruka, která nám byla dána, byla porušena, aby se k ní nepřihlíželo a aby se z ní Evropská rada vyvázala. To je podle mě nepřijatelné. Evropský parlament se tím znedůvěryhodnil a myslím, že si uřízl dost velkou ostudu,“ doplnil Zahradil.
Naopak Zuzana Brzobohatá z ČSSD je s hlasováním spokojená. „Jsem velmi ráda, že jsme přijali zamítavé stanovisko návrhu, aby u nás neplatila listina práv a svobod. Jde jednoznačně o to, aby nebyla okleštěna sociální práva českých občanů,“ řekla Brzobohatá.
Bývalý český prezident Václav Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009 kvůli obavám z možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po 2. světové válce.
Výjimku pak České republice přiznal summit EU koncem října 2009. Český parlament ale Lisabonskou smlouvu přijal bez výjimky a musel by tak o ní hlasovat znovu. Opoziční ČSSD, která má v Senátu většinu, však už předem avizovala, že bude proti.
„Senát českou vládu upozornil ještě před podáním žádosti o výjimku, že s tím má velký problém a že dokonce napadl vůbec ústavnost celého postupu. Vláda nedbala a podala tuto žádost a samozřejmě Senát příliš svůj názor nezměnil. Nicméně ve zprávě bylo doporučení, aby Česká republika ratifikovala jako první. To znamená, abychom si to nejprve vyřešili doma a pak to teprve dali do ratifikace do jiných členských států, což si myslím, že je důležité,“ dodává europoslankyně Brzobohatá.
