Kvalitní restaurace v Moskvě rostou jako houby po dešti
„Dobré jídlo, dobré pití prodlužují živobytí.“ Leckterý dietolog by možná s tímhle pořekadlem nesouhlasil. Do vínku by si ho ale rozhodně mohly dát kvalitní restaurace, které v poslední době jako houby po dešti rostou v Moskvě. Obyvatelé ruské metropole mají čím dál víc možností, kde si „dát něco dobrého na zub“, ať už je to tradiční ruská kuchyně, etnické pochoutky nebo moderní exotické novinky.
„Gastronomická revoluce je v plném běhu. Lidé začínají stát o kvalitu, víc o věcech přemýšlejí a chtějí se těšit ze života,“ soudí moskevský šéfkuchař Ilja Šalev. Štíhlý a elegantně oblečený mladý muž stojí s nožem nad kouřící voňavou telecí pečínkou. Jak vysvětluje, připravoval ji speciální metodou celých sedm hodin.
Právě Ilja je jedním z hlavních představitelů moskevské gastronomické „nové vlny“. Šéfkuchař populární restaurace Ragout, v jehož repertoáru jsou i experimentální pochoutky jako třeba zmrzlina z červené řepy nebo borodinského chleba, nemá pochyb o tom, že zvyky moskevských strávníků procházejí malým zemětřesením.
Reportáž Lenky Kabrhelové o gastronomii v Moskvě v pořadu Zblízka na Radiožurnálu.mp3
Přikyvuje mu i Alexej Zimin, šéfredaktor časopisu o jídle „Afíša – jeda“.
„Za posledních 20 let se v povědomí ruské veřejnosti mnohé změnilo. Dřív jsme žili v malém světě, viděli jsme si maximálně na špičku nosu a do talíře nedobrého jídla. Dnes lidé cestují, mají prostředky na to ochutnávat svět. Zjišťují, že jídlo není jen otázkou přežití a že vaření může být zábava,“ domnívá se Alexej Zimin, jehož časopis v poslední prázdninový víkend uspořádal pro moskevské gurmány v Parku Gorkého celý festival.
„Věci se za poslední rok hodně změnily. Je to vidět třeba i na počtu kvalitních knih, kuchařek a specializovaných časopisů, které vycházejí. Svědčí to podle mne o rozvoji ruské společnosti. Zatímco dřív pro lidi návštěva restaurace znamenala možnost předvést se, potvrdit status, dnes přicházejí kvůli kvalitě. A hlavně, vracejí se k vaření v domácnostech, pro sebe, pro přátele. Chovají se zodpovědněji k vlastnímu zdraví a životu,“ domnívá se šéfka kulturního programu Gorkého Parku Anna Bičevskaja.
Tomu, že Moskvany dobré jídlo skutečně zajímá, nasvědčuje i 11 tisíc prodaných vstupenek na festival. Lidé přitom neváhali zaplatit vstupné za to, že mohli na pochoutky respektovaných kuchařů nejen vystát frontu, ale také za ně zaplatit.
Vysoké ceny v restauracích
„Kvalitních restaurací přibylo, ale podle mne si účtují trochu moc,“ potřásá hlavou 30letý Sergej, který sám sebe do kasty gurmánů neřadí.
„Jíst dobře, chutně, zdravě a zároveň levně, to podle mne v Moskvě nejde,“ dodává Sergejova manželka Taťána.
„Ano, je pravda, že ne každý si to potěšení využívat moskevských kulinářských radovánek může dovolit. Ale myslím, že i s nevelkým výdělkem se dá vyzrát na to, jak jíst zdravě a dobře. Zaplaťpánbůh že se situace mění, dřív všechny zajímalo jen to, jaký mají restaurace design. Dnes se lidé konečně starají i o to, co jedí,“ pochvaluje si 30letá Marie.
O tom, že takových strávníků zatím ale není až tak mnoho, je přesvědčen další z moskevských top šéfkuchařů Ivan Šiškin. Samouk, který se vypracoval během prázdninových cest do Evropy a za oceán, mírní nadšení z gastronomických proměn. A připomíná, že kvalitní jídlo je otázkou nejen restaurací, ale třeba i podpory drobných farmářů pěstujících kvalitní zeleninu či maso, a ta je v Rusku teprve v plenkách. Velká gastronomická revoluce sice podle něj skutečně začíná, zatím je ale Rusko teprve u prvního chodu.
