Maďarsko slibuje, že udělá Evropu ‚opět skvělou‘. Orbán je ale zčásti v izolaci i mezi ultrapravicí
V pondělí 1. července se evropského předsednictví ujalo Maďarsko, které si pod vedením krajně pravicového premiéra Viktora Orbána získalo v Unii pověst věčného sabotéra. Maďarské předsednictví znepokojuje evropské představitele, kteří mají s tímto zastáncem „neliberální demokracie“ a stoupencem Kremlu neustálé spory, připomíná francouzský server France24.
Rotační vedení sedmadvacítky umožňuje předsedající zemi určovat program jednání členských států. Maďarsko však v posledních letech často průběh těchto zasedání narušovalo.
Budapešť využívala práva veta a zdržovala jednání, aby dosáhla zmírnění protiruských sankcí. Blokovala také vojenskou pomoc Ukrajině a nedodržovala bruselská pravidla právního státu na domácí půdě.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis si nedávno postěžoval, že Maďarsko blokuje až 40 procent evropských rozhodnutí o Ukrajině. Nedávno Budapešť po silném nátlaku souhlasila se zahájením rozhovorů Kyjeva o členství v Unii, ale dál brání přijetí vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 6,6 miliardy eur.
Evropa opět skvělá
Premiér Orbán si navíc pro maďarské předsednictví zvolil obdobu předvolebního hesla Donalda Trumpa – „Udělejme Evropu opět skvělou“.
Podle německého zákonodárce Daniela Freunda je to „nevkusné“ a ukazuje to, že Orbán chce Evropskou unii vést ve směru autokracie. Podle dalších komentátorů je heslo trapné, protože sedmadvacítka je ekonomickou a geopolitickou veličinou.
Konzervativní ideologii odráží i politický plán maďarského předsednictví, který popsal ministr pro evropské záležitosti János Boka. Hodlá se zaměřit na zpřísnění režimu na vnějších hranicích Evropské unie, snížení počtu nelegální migrantů a na podporu „zemědělské politiky se zaměřením na farmáře“.
K ukončení války je třeba mnoho kroků, ale my jsme udělali ten první, řekl Orbán po jednání s Putinem
Číst článek
Otázky týkající se právního státu a životního prostředí, tedy dvě priority předchozího belgického předsednictví, se tak nejspíš ocitnou na vedlejší koleji.
Omezené možnosti
Pravomoci předsednických zemí jsou však omezené. Navíc předsednictví v druhé půli roku krátí letní prázdniny, takže během prvních měsíců se toho nebude moc dít. Rozhodování Evropské unie omezí i nedávné eurovolby, uzavírání spojenectví a boj o pozice.
Nic zásadního se tak nebude řešit až do prosince a možností, aby Orbán působil problémy, bude méně.
Členské státy se už také dohodly na obsazení nejvyšších evropských pozic. V podstatě tak vyřadily ze hry nacionalistické a populistické strany, které doufaly, že budou mít po dobrých výsledcích ve volbách na nominace větší vliv.
Předsedkyní Evropské komise zůstane Ursula von der Leyenová, v čele Evropské rady stane bývalý portugalský premiér António Costa a zahraničí politiku povede estonská premiérka Kaja Kallasová. Evropští lídři si s dohodou pospíšili, aby ji Orbán nemohl ovlivnit – a ten ji také ostře kritizoval.
Budapešť uklidňuje
Orbán je v izolaci i mezi evropskými radikálními ultrapravicovými stranami. Italská premiérka Giorgia Meloniová a její frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) nesouhlasí s maďarským postojem k Ukrajině ani k přistěhovalectví. Do Itálie přijíždí obrovský počet migrantů a Řím požaduje, aby se přerozdělili mezi další evropské země. To ale Orbán odmítá.
Maďarsko dostalo pokutu 200 milionů eur kvůli migraci. ‚Vydírání neustoupíme,‘ reagoval Orbán
Číst článek
Vzhledem k historii napjatých vztahů mezi Budapeští a Bruselem členské země budou Orbánovo předsednictví pozorně sledovat.
Maďarští představitelé své partnery uklidňují a velvyslanec v Unii Bálint Ódor slibuje, že vše bude jako obvykle a že Maďarsko bude poctivým vyjednavačem. Jiní diplomaté ale varují, že i když má Orbán omezený manévrovací prostor, bude se snažit zanechat stopu.
Maďarský premiér však také ví, že je na Evropské unii závislý. Má své důvody sekat dobrotu. Jeho chování zřejmě rozhodne o osudu zhruba 19 miliard eur z evropských fondů pro Budapešť.
Brusel je zmrazil kvůli problémům, jako jsou práva LGBTQIA komunity, zacházení s žadateli o azyl nebo boj proti korupci při zadávání veřejných zakázek, uzavírá France24.
Poslechněte si i další komentáře a analýzy Světa ve 20 minutách.