NATO bude pokračovat v operaci v Libyi, dokud Kaddáfí nepadne
Severoatlantická aliance bude pokračovat v operaci Unified Protector v Libyi se stejnou intenzitou jako dosud. Ministři obrany členských zemí NATO se na schůzce v Bruselu shodli také na tom, že už teď je třeba se připravit na to, co bude následovat až Muammar Kaddáfí z čela Libye odejde.
Na schůzce ministrů zaznělo, že operace Unified Protektor bude pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba.
Už teď je podle zdrojů NATO bojová síla Kaddáfího vojsk značně oslabená, 80 procent bojové techniky je neschopných akce.
Podle generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena by nemělo trvat další tři měsíce, než Kaddáfí a jeho režim padnou.
„Otázka už nestojí tak, jestli odejde, ale kdy to bude. Může to trvat týdny, ale také k tomu může dojít zítra. A až odejde, musí na to být mezinárodní společenství připravené,“ prohlásil Rasmussen.
Svět podle něj musí být připravený pomoci po pádu Kaddáfího režimu Libyjcům budovat novou společnost, Aliance by v tom ale neměla hrát vedoucí úlohu.
Role NATO byla podle Rasmussena v ochraně civilistů před útoky Kaddáfího vojáků. Na pomoci v budování demokratického režimu v Libyi by se ale měly podílet hlavně jiné mezinárodní a regionální organizace. Nabízejí se Africká unie, Evropská unie či modré přilby OSN.
Výzva k zapojení dalších členů NATO zůstala bez odezvy
Rasmussen současně vyzval spojence k udržení současného tempa operace Unified Protector, tedy de facto k poskytnutí nových sil, protože na stávajících je cítit únava.
„Členové NATO a naši partneři zdůraznili své odhodlání dodržet své závazky v operaci, včetně poskytování nezbytných prostředků k pokračování operace a jejímu ukončení,“ uvedl generální tajemník NATO.
Na další možný vývoj v Libyi se Radiožurnál ptal ve Stalo se dnes bezpečnostního analytika Lukáše Visingra
Na útocích se aktivně podílí jen osm členů Aliance, žádná bezprostřední odezva na tuto výzvu od zbylých 20 spojenců ale v Bruselu nezazněla.
Pouze Švédsko, které ačkoliv není členem Aliance, poskytlo do operace své letouny Gripen, prohlásilo, že letadla se teď zapojí nejen do monitorování území, ale také do průzkumných letů. Na druhou stranu dosud létalo nad Libyí osm švédských strojů, teď jich bude jen pět.
Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr se domnívá, že zapojení většího počtu zemí NATO je reálné. „Dokážu si představit, že by se některé z dalších států nechaly přesvědčit, ale musíme si uvědomit, že jejich angažmá by bylo z větší části symbolické. Fakticky je to britsko-francouzsko-americká operace,“ připomněl Vising.
Odstoupení Kaddáfího a jeho odchod ze země přitom považuje za méně pravděpodobnou variantou. „Z průběhu operací je zřejmé, že teď se NATO evidentně snaží Kaddáfího přímo zlikvidovat. Pokud by se tohle podařilo, tak konflikt z vojenského hlediska končí v podstatě okamžitě. Ale pokud se tohle nepodaří, tak se může táhnout ještě řadu měsíců,“ míní analytik.
