Stoltenberg: Země NATO dodají Ukrajině více zbraní, válka může trvat měsíce
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek 7. dubna shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg.
Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, může podle něj vést válku ještě dlouhé měsíce.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.
Ministr Lipavský: Musíme posílat Ukrajině zbraně, které potřebuje, aby zvládla barbarskou válku
Číst článek
Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
Podle Stoltenberga se ve čtvrtek ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní.
Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.
Alianční země zesílí dodávky zbraní po nálezech masových hrobů u města Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhla ruská armáda. O rozšíření dodávek zbraní dnes hovořily například ministryně zahraničí Německa či Británie. Berlín přitom ještě před začátkem invaze nechtěl své zbraně posílat do zahraničí.
„Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO,“ řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Některé alianční státy jako například Maďarsko ovšem nadále odmítají Ukrajině zbraně dodávat a Kyjev tak dostává vojenské vybavení pouze od jednotlivých zemí, nikoli od NATO jako celku.
„Jsem opatrně optimistický ohledně dodávek od některých spojenců, ale nejsem optimistický, že NATO jako celek dodá Ukrajině potřebné zbraně v dohledné době. To se může změnit, ale zatím to nevidím,“ citoval Kulebu po jednání ukrajinský list Jevropejska pravda. NATO podle něj slouží jako platforma k diskusi o dodávkách zbraní a povzbuzuje v nich členské země.
