Kde se objekty objevily?

Vše odstartovalo prohlášením Spojených států ve čtvrtek 2. února, že ve vzdušném prostoru státu Montana zaznamenaly čínský špionážní balón. Následující dva dny ho úřady monitorovaly, dokud se nedostal mimo civilní objekty nad Atlantský oceán, kde ho vzápětí u pobřeží Jižní Karolíny americké stíhačky F-16 sestřelily.

Ani ne o týden později, v pátek 10. února, Bílý dům oznámil, že zaznamenal nad americkým územím další neznámý objekt, tentokrát nad Aljaškou. Ještě ten den se ho Pentagon rozhodl sestřelit pomocí stíhaček F-22.

Další den vystoupily kanadské úřady s prohlášením, že ve svém leteckém prostoru také zaznamenaly letící objekt, a to blízko hranic s Aljaškou. Objekt vzápětí americké a kanadské letectvo sestřelilo. Premiér Justin Trudeau poté vystoupil s informací, že proběhne sběr a analýza trosek.

V neděli 12. února informovaly americké úřady o dalším letícím objektu nad severoamerickým územím. V pořadí již čtvrtý objekt zaznamenaly americké radary v Montaně, tedy ve stejném státě, ve kterém byl zpozorován také čínský špionážní balón. Letící objekt ještě ten samý den sestřelily stíhačky nad Huronským jezerem.

Jak objekty vypadaly?

Americké úřady od začátku o prvním objektu mluvily jako o špionážním balónu původem z Číny a ze své rétoriky dosud neustoupily. Balón se pohyboval zhruba v 18 kilometrech nad mořem a na výšku měřil zhruba 60 metrů. Čínské úřady přiznaly, že balón pochází z jejich území, ale označily ho za meteorologický, nikoli špionážní.

Balón byl vybaven řadou solárních panelů a několika anténami, díky kterým mohl navázat dálkové spojení. Zároveň na něm byla zavěšena konzole o velikosti zhruba tří autobusů, která vážila více než tunu, a senzory, jejichž účelem bylo podle americké armády shromažďování zpravodajských informací.

Zbylé tři objekty byly o poznání menší, velikostně jsou nejčastěji srovnávány s osobním autem. Letěly také mnohem níž, zatímco čínský balón letěl nad běžnou letovou výškou komerčních strojů, další tři objekty se pohybovaly zhruba ve výšce mezi šesti a dvanácti kilometry. V takové výšce se běžně pohybují například dopravní letadla a zčásti i proto se úřady rozhodly objekty sestřelit – ohrožovaly totiž civilní letectví.

Kanadská ministryně obrany popsala tvar třetího letícího stroje jako „cylindrovitý“, nedělní objekt pak měl podle deníku Wall Street Jounal osmiúhelníkový tvar.

„Říkáme jim objekty, protože to je v současnosti nejlepší popis, který pro ně máme. Nevíme, kdo je vlastní, jestli stát, firma, nebo mají soukromý původ. Prostě nevíme,“ prohlásil o víkendu mluvčí Bílého domu John F. Kirby. Konkrétnější byl ve čtvrtek americký prezident Joe Biden, který uvedl, že jde patrně o komerční objekty patřící soukromým společnostem.

Proč je případů tolik?

Sestřelení několika neznámých objektů v tak krátkém časovém okně je sice unikátní, neznamená však nutně, že se v americkém vzdušném prostoru skutečně zvýšil jejich počet. Podobná zařízení, ať už špionážního nebo jiného charakteru, jsou totiž užívána běžně a státy jsou si toho vědomy, ať už jde o balóny, nebo třeba drony či satelity.

Část odborníků se přiklání k tomu, že větší množství zachycených objektů je spíše výsledkem vyšší senzitivity amerických radarových systémů. Severoamerické velitelství protivzdušné obrany se po špionážním balónu začalo důkladněji zaměřovat právě na pomalu letící objekty ve vzdušném prostoru namísto rychle se pohybujících zařízení, jako jsou rakety či stíhačky, kterým se spíše věnovalo doposud.

„Začali jsme důkladněji prohledávat tyto nadmořské výšky a také jsme posílili náš radar. To může alespoň zčásti vysvětlovat vyšší počet objektů, které jsme v uplynulém týdnu zaznamenali,“ potvrdila v neděli také Melissa Daltonová z amerického ministerstva obrany.

Mají případy souvislost?

Přestože byly objekty logicky spojovány tím, v jak krátkém časovém okně byly sestřeleny, s největší pravděpodobností spolu nemají přímou souvislost. Společné mají pouze to, že je radary prvně zachytily nad severozápadní části amerického kontinentu.

„Objekty patrně patřily soukromým společnostem a jejich účel byl rekreační nebo vědecký, mohly například studovat počasí. Příkaz k jejich sestřelení jsem vydal, protože jsme nemohli vyloučit sledování citlivých objektů. Jednali jsme z podnětu extrémní opatrnosti,“ řekl Biden na čtvrteční konferenci z Bílého domu.

Krátce po nedělním sestřelení vystoupil lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer s tím, že podle informací od administrativy Joea Bidena šlo i v ostatních případech nejspíš o malé balóny.

Objekty si nebyly podobné ani tvarem, ani velikostí. Různí se také výška, ve které byly sestřeleny. A kromě balónu z počátku února je jejich funkce předmětem dalšího zkoumání na základě analýz trosek, které jsou z míst sestřelu stále vyzvedávány.

Jakou reakci události vyvolaly?

V případě sestřeleného balónu analytici spekulují o tom, že jde o formu provokace z čínské strany v období napjatých vztahů obou zemí. Ty trvají zhruba od loňského srpna, kdy tehdejší šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, kterému vyjádřila podporu. Čína reagovala vojenskými operacemi v okolí ostrova.

V reakci na čínský špionážní balón americký ministr zahraničí Antony Blinken odložil první chystanou cestu do Číny. Učinil tak jen pár hodin před tím, než měl nastoupit do letadla. Mělo přitom jít o první návštěvu amerického ministra zahraničí od roku 2018.

Zároveň se americké vojenské úřady rozhodly zvýšit bezpečnostní opatření a senzitivitu radarů. Joe Biden také ve čtvrtek oznámil, že plánuje hovořit s čínským preidentem Si Ťin-pchingem.

Čína nadále opakuje tvrzení, že sestřelený balón sbíral pouze informace meteorologického charakteru a nad americké území se dostal omylem. V neděli pak státem provozovaný anglicky psaný deník Global Times informoval o tom, že Čína také zaznamenala ve vzdušném prostoru neznámý letící objekt, který se rozhodla sestřelit.

Na zbylé tři objekty zatím americké i kanadské úřady reagovaly obezřetně, vydáním střízlivých prohlášení a stále jednotně čekají na výsledky analýzy trosek. 

Jde pouze o Severní Ameriku?

Únorová hlášení o neznámých objektech létajících nad pevninou nejsou doménou pouze Spojených států. V reakci na americké zásahy oznámila pozorovaný objekt i Čína, ačkoliv váhu této informace čínského deníku Global Times odborníci spíše zpochybňují.

Ve čtvrtek pak Čína obvinila Spojené státy, že americké balóny proletěly „nejméně desetkrát“ nad Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang a nad Tibetem. Čína zároveň pohrozila blíže neupřesněnými opatřeními kvůli „narušení čínské suverenity“. Spojené státy čínské obvinění odmítly, z nezávislých zdrojů se nedá čínské tvrzení ověřit.

Minulou středu americké zpravodajské agentury prohlásily, že na základě jejich informací je první sestřelený balón součástí čínské špionážní akce, která by se měla realizovat v celosvětovém měřítku. Informoval o tom například deník The New York Times.

„Spojené státy nejsou jediným cílem tohoto programu, který narušil suverenitu zemí na pěti kontinentech,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken s tím, že USA o tomto čínském špionážním programu předaly informace desítkám zemím.

Neznámé objekty byly ve vzdušném prostoru spatřeny v některých jihoamerických a středoamerických zemích, připomíná agentura Reuters. Krátce po sestřelení čínského balónu oznámily úřady v Kolumbii, že zaznamenaly „objekt“ nad svým územím, svými parametry měl připomínat balón. Balón viděli také lidé v Kostarice a Venezuele, úřady vůči nim však žádné další kroky neučinily.

Jsou špionážní balóny běžné?

Přestože státy dnes ke špionáži častěji využívají mnohem modernější technologie jako satelity nebo zpravodajské drony, balóny, jako například ten, který byl sestřelen na začátku února, z monitorovací praxe nezmizely. Jejich výhodou jsou mnohem nižší provozní náklady. Tím, že jsou levnější, se také nasazují snadněji než mnohem dražší prostředky.

Navíc létají níž nad zemským povrchem a jejich pohyb ovlivňují povětrnostní podmínky, díky čemu není tak snadno předvídatelný, upozorňují The New York Times. Balóny tak mohou například Číně pomáhat doplnit mezery, které jí chybí ze satelitního monitorování. Je jimi možné zachytit signály či obrazy, které například satelit na mnohem větší dálku zaznamenat nezvládne.

„Jde o mocné oko v nebi pro pokrytí povrchových cílů. V budoucnu se balóny mohou stát, podobně jako ponorky v hloubi oceánu, skrytým chladným zabijákem,“ tvrdil článek z roku 2021 v hlavním deníku čínské armády.

Pozorování čínského špionážního balónu nad USA navíc není úplně nová věc. Během vlády prezidenta Donalda Trumpa zaznamenaly Spojené státy nad svým územím hned tři, v té době jim však nebyla věnována taková pozornost jako nyní, připomíná deník Insider.

Miroslav Harant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít