Nejrychlejší způsob, jak Putina donutit k jednání o míru, je na Rusko dál útočit, soudí analytik
Stále máme jen mlhavou představu, co se děje v Kurské oblasti po nedávném ukrajinském vpádu, a ještě méně toho víme o cílech operace. To ale nemusí znamenat nic špatného – když to nevíme my, musí hádat i Rusové, což značně ztěžuje jejich reakci, soudí komentátor a analytik agentury Bloomberg Marc Champion.
O cílech nejvyššího ukrajinského velitele Oleksandra Syrského a prezidenta Volodymyra Zelenského už spekulovalo hodně analytiků.
Podle nich může jít o opakování úspěšné charkovské ofenzivy z roku 2022 s cílem povzbudit klesající ukrajinskou morálku. Tehdejší akci naplánoval rovněž Syrskyj.
Experti také naznačují, že Ukrajinci možná chtějí přimět Rusko, aby z Ukrajiny stáhlo část vojáků k ochraně svých vlastních hranic. Anebo mají v úmyslu zabrat území, které by při budoucích jednáních mohli vyměnit za Rusy okupované ukrajinské.
Kyjev má možná řadu souběžných cílů a bude se nejspíš řídit tím, co se mu podle vývoje událostí bude hodit.
Může trvat i několik týdnů nebo měsíců, než se dozvíme, zda se jednalo o brilantní a vysoce riskantní manévr, který změnil směr války, anebo zda půjde o katastrofu, která odvedla tisíce zkušených ukrajinských vojáků z obranných linií na zbytečnou akci.
„Může trvat měsíce, než se dozvíme, jestli v Kursku šlo o brilantní a riskantní manévr, nebo o katastrofu. “
Ofenziva byla nutná
Západní politici by už teď měli podle Championa vyvodit ze současné ukrajinské ofenzivy přinejmenším jeden závěr, protože byla nevyhnutelná. Je jen překvapivé, že přišla tak pozdě, ale to bylo tím, že Západ Kyjevu zakazoval použít jeho zbraně na území Ruska. Teď tam ukrajinské jednotky vjíždějí například americkými bojovými vozidly Bradley.
Je absurdní považovat hranice za nedotknutelné, a to už od chvíle, kdy přes ně Putin vyslal vojáky. V tom okamžiku se totiž staly součástí bojiště. Když Rusko nemá zábrany odpalovat na Ukrajinu íránské a severokorejské rakety, není důvod, proč by mělo být imunní vůči recipročním útokům. O proměně ruského území ve válečnou zónu rozhodl Putin, a ne Zelenskyj nebo NATO, pokračuje komentátor.
Ukrajinci si často stěžují na největší strategický úspěch Kremlu – podařilo se mu přesvědčit Washington a Severoatlantickou alianci, že jestli nebudou dodávky zbraní Kyjevu regulovat, Putin provede jaderný útok. Zda byla tato strategie nutná, je sporné, ale dnes toto tvrzení působí nevěrohodně.
Ukrajina posílá humanitární pomoc Rusům. Plníme své mezinárodní závazky, zní z Kyjeva
Číst článek
Už v prvním týdnu aktuální ofenzivy převzali Ukrajinci kontrolu nad územím za mezinárodní hranicí, zničili hlavní letiště a muniční sklad u ruského Lipecka vzdáleného skoro 400 kilometrů od hranic, potopili moderní ponorku třídy Kilo a od spojenců dostali první stíhačky F-16.
Od zahájení ruské invaze, kdy se Německo odvažovalo posílat Kyjevu jen přilby, byly překročeny i desítky dalších „rudých čar“. A Putin se pro jaderný útok nerozhodl, jen proto, že by mu přinesl mnohem víc škody než užitku, domnívá se autor.
Přesto si Američané dál kladou podmínky. Ukrajinci například nesmí odpalovat do Ruska jejich rakety ATACMS s doletem až 300 kilometrů. Smějí však bez omezení používat britské řízené střely Storm Shadow s podobným dosahem a zasahovat vzdálená letiště a ropné rafinerie vlastními bezpilotními letouny. Proto je načase, aby i pro používání raket ATACMS měli volné ruce.
Platí to zejména, když podporujete jednání o ukončení války. Nikdo nemůže vážně tvrdit, že cílem Ukrajiny je dobýt a anektovat nějakou část Ruska, a velmi náročné by bylo i udržet obsazený pruh území za hranicemi až do případných mírových rozhovorů.
Ale nejrychlejším způsobem, jak Putina donutit k jednání o trvalém míru, je ukázat mu, že dokud bude v invazi pokračovat, budou i Rusku neustále hrozit útoky a země nebude vzkvétat, uzavírá komentátor Marc Champion v analýze pro agenturu Bloomberg.
Celou analýzu a další výběr ze zahraničních médií si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
