„Hanobení náboženství je neslučitelné se základními principy UNESCO,“ řekl Klein. Poukázal i na to, že v roce 2019 byl odňat status kulturního dědictví karnevalu v belgickém Aalstu kvůli antisemitským představením.

Reliéf na městském kostele ve Wittenbergu, kde v 16. století kázal Martin Luther, je předmětem debat už delší dobu.

Představuje prasnici, z jejíchž struků sají dva lidé, kteří jsou na základě špičaté pokrývky hlavy identifikováni jako Židé. Jedna postava, považovaná za rabína, zvedá ocas zvířete a hledí jí do řitního otvoru. Prasata jsou přitom v židovské víře považována za nečistá.

Loni v červnu Spolkový soudní dvůr, který je nejvyšší soudní instancí v zemi, rozhodl, že reliéf z fasády evangelického kostela nemusí být odstraněn.

Podle něj stačí, že na zemi pod reliéfem je od roku 1988 umístěna bronzová deska připomínající pronásledování a vraždění Židů za holokaustu a historické pozadí vzniku protižidovského díla. Místní církevní obec navíc chystá stálou výstavu, která má informovat o antisemitismu.

Podobné reliéfy lze nalézt na kostelech i v dalších německých městech, například v Řezně, Magdeburku či Norimberku. Nachází se ale třeba i na katedrále ve švédské Uppsale nebo polském Hnězdně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít