Německo a Nizozemsko pozastaví deportace afghánských migrantů. Reagují na konflikt v zemi
Německo a Nizozemsko ve středu oznámily, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Jde o náhlý a prudký obrat jejich dosavadního přístupu, napsala agentura Reuters.
Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter na twitteru oznámil, že Berlín zastaví nedobrovolné návraty. Vláda přitom jen o několik hodin dříve uvedla, že deportace budou pokračovat i přes územní postup radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu.
Do Turecka směřuje až tisíc Afghánců denně. Většina z nich chce dál, v zemi svoji budoucnost nevidí
Číst článek
Deportace z Německa budou zastaveny do konce října, řekl ve středu odpoledne šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se tak stane na žádost vlády v Kábulu. „Toto rozhodnutí je správné a nezbytné,“ citovala ministra agentura Reuters.
Nizozemská ministryně Ankie Broekersová-Knolová prohlásila, že nucené vystěhování přeruší ze stejného důvodu. „Situace prochází takovým vývojem a změnami a do budoucna bude tak nejistá, že jsem se rozhodla zastavit deportace i rozhodování o nich,“ napsala v dopise parlamentu Broekersová-Knolová.
Pozastavení deportací potrvá nejméně šest měsíců, uvedla podle agentury AFP ministryně s tím, že v uplynulém půlroce nebyli do své původní vlasti deportováni žádní Afghánci.
Dopis s výzvou
Rozhodnutí je v rozporu s dopisem, ve kterém šest členských zemí Evropské unie - kromě Německa a Nizozemska též Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko - v úterý vyzvalo unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistů z Tálibánu.
Představitelé šesti zemí, mimo jiné německý ministr vnitra Horst Seehofer a Ankie Broekersová-Knolová jako nizozemská ministryně pro migraci, v dopise uvedli, že Afghánistán je již několik let státem, odkud do EU přicházejí největší počty žadatelů o azyl, přičemž kvůli současným bojům hrozí, že tento trend ještě zesílí. „Zastavení návratů vysílá špatný signál a pravděpodobně motivuje další afghánské občany, aby opustili svůj domov a vydali se do EU,“ uvádí se v dopise.
Tálibán dobyl na severu a západě Afghánistánu další tři provinční města. Ovládá jich už téměř čtvrtinu
Číst článek
Za Rakousko dopis podepsal ministr vnitra Karl Nehammer, mluvčí ministerstva vnitra ale agentuře AFP řekl, že „momentálně není faktické přerušení deportací předmětem diskuse“.
Dobývání Afghánistánu
Tálibán v posledních týdnech postupuje v dobývání území v Afghánistánu v souvislosti s odchodem mezinárodních jednotek. K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala už vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. S útoky na mezinárodní síly sice Tálibán přestal, v bojích proti afghánské vládě ale hnutí pokračuje.
Tálibán už ovládá devět z 34 hlavních měst afghánských provincií. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že rozhodnutí o stažení vojáků nelituje navzdory kritice od některých skupin. Bezpečnost země musí zajistit afghánské síly, dodal šéf Bílého domu.
Řecko ve středu znovu zdůraznilo, že rozhodnutí pozastavit deportace vyšle špatný signál a povzbudí další Afghánce k cestě do Evropy. Evropská unie není připravena na zvládnutí další migrační vlny a nemá na to ani kapacitu, prohlásil řecký ministr pro migraci.
