Němci od 90. let špehovali v Rakousku, tvrdí Der Standard. Cílem měl být i úřad kancléře
Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let minulého století téměř 2000 institucí. Cílem elektronické špionáže se staly ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel s Američany, uvedl v pátek rakouský deník Der Standard.
BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně ji ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
List se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje až 2000 telefonních čísel, emailových adres, faxových připojení a jmen.
Jak Čína zmrzačila americkou špionáž? Vraždění a zatýkání informátorů, píše New York Times
Číst článek
O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí.
Němce zajímaly i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení.
BND sledovala i 75 ambasád, včetně těch od spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA.
