Policie zatkla 25 členů extrémistické skupiny, plánovali vpád do Spolkového sněmu nebo převrat
Teroristické uskupení složené z příznivců krajní pravice a zastánců spikleneckých teorií plánovalo v Německu převrat a ozbrojené útoky proti státu včetně vpádu do sídla Spolkového sněmu. Policie v Německu, Rakousku a Itálii kvůli tomu ve středu zadržela 25 lidí, uvedl německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank.
Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že organizace měla dvě složky - politickou a ozbrojenou. Někteří zadržení a podezřelí měli vazby na německou armádu, další zase na protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která se ale od případu distancovala. Němečtí politici spiknutí odsoudili a ocenili sílu právního státu.
Za hlavu spiknutí je považován člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss, který se po převzetí moci měl stát regentem. Šlechtic se kvůli plánu pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny pomoci s nastolením nového uspořádání v Německu.
Moskva ale odmítla, že by s případem měla cokoli společného. Mezi vůdce organizace média řadí i soudkyni a někdejší poslankyni Spolkového sněmu za AfD Birgit Malsackovou-Winkemannovou. Právě její účast v plánování puče označila Faeserová za hořkou.
Volby v Dolním Sasku vyhráli sociální demokraté. Rekordní podporu získala Alternativa pro Německo
Číst článek
Malsacková-Winkemannová nebyla zřejmě jedinou členkou AfD zapojenou do plánu, podle deníku Sächsische Zeitung je mezi zadrženými také bývalý radní za AfD v saském krušnohorském městě Olbernhau.
Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová v prohlášení přípravu puče odsoudili a distancovali se od ní, zároveň vyslovili důvěru úřadům, které případ objasňují.
Frank na odpolední tiskové konferenci řekl, že osm zadržených je ve vyšetřovací vazbě. Také uvedl, že 22 z 25 zadržených je považováno za členy skupiny, další tři pak za její podporovatele. Navíc bylo v rámci vyšetřování obviněno dalších 27 lidí.
Zátahy provedla policie v Rakousku a v Itálii a zejména v Německu, kde se do akce zapojilo na 3000 policistů. Faeserová to označila za rozsáhlou a nebezpečnou operaci, za kterou policejním složkám poděkovala.
Skupina zastávala různé spiklenecké teorie včetně amerického konspiračního hnutí QAnon a hlásila se k hnutí Říšští občané. To popírá legitimitu spolkové republiky a trvá na existenci Německé říše. Velká část příznivců hnutí, kterých je v Německu podle kontrarozvědky BfV okolo 21 000, zastává krajně pravicové názory.
Organizace, která měla politické křídlo označované jako rada, chtěla podle Franka vybudovat novou německou armádu a regionální milice. Někteří ze zapojených radikálů působili i v německých ozbrojených silách.
Napojení na armádu
Německý politik českého původu čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování. Hrozí mu až tři roky vězení
Číst článek
V Itálii byl zadržen podle agentury ANSA bývalý příslušník německých speciálních jednotek, další z podezřelých v armádě stále působil.
Spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová řekla, že bundeswehr netoleruje žádné formy extremismu. Ocenila také spolupráci vojenské tajné služby MAD s vyšetřujícími úřady.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na razie prohlásil, že i liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit. Podle Faeserové bude Německo proti nepřátelům ústavy tvrdě postupovat a poznamenala, že středa prokázala silné základy právního státu v Německu.
S tím souhlasil i ministr spravedlnosti Marco Buschmann. „Demokracie se umí bránit,“ napsal na twitteru.
Událost komentoval na twitteru také poslanec AfD českého původu Petr Bystroň, podle kterého nehrozí Německu nebezpečí zprava, ale od migrantů. Zadržené a obviněné označil za padesátku důchodců, kteří by neobsadili ani radnici v San Marinu.
